Урок 4

СУЩЕСТВИТЕЛЬНЫЕ. (Substantiva).

Это изменяемые слова, которые обозначают живые существа и разные вещи и их части, например:

a) — лиц и их части: muž, žena, tělo, ruka

б) — общественные образования: rodina, národ, stát

в) — животных, растения и их части: pes, růže, ocas, list

г) — вещи и их части: stůl, zásuvka, dům, okno

д) — вещества: kámen, železo, plyn

е) — природные явления: jaro, mráz, dešť

ж) — движение, действие или их результат: let, práce, boj

з) — абстрактные понятия и явления: právo, druh, rozvoj

Существительные имеют форму числа. Некоторые существительные имеют форму только единственного числа. Они обозначают:

а) состояние: tma, klid, mír

б) группу лиц или вещей как единое целое: lidstvo, ptactvo, hmyz

в) некоторые вещества: mléko, zlato, vzduch

г) качества: stáří, statečnost

Некоторые существительные имеют форму только множественного числа. Это:

а) предметы: dveře, hodiny, peníze, noviny, dějiny

б) некоторые инструменты: nůžky, housle, varhany

в) некоторые части одежды: kalhoty, tepláky, šaty, spodky

г) названия некоторых праздников и празднеств: vánoce, velikonoce, narozeniny, prázdniny

д) некоторые части тела: ústa, zády, prsa, plice

е) названия некоторых стран, городов и гор:

Čechy, Teplice, Alpy, Benátky

Существительные имеют категорию рода.

Это:

maskulinum = mužský rod мужской род

femininum = ženský rod женский род

neutrum = střední rod средний род

К мужскому роду относятся:

а) существительные, оканчивающиеся в им. падеже ед. числа на твёрдый или мягкий согласный:

bratr, student, strýc, učitel, muž, pokoj, nůž

б) некоторые существительные, обозначающие лиц мужского пола и оканчивающиеся на — a, — e, — í :

předseda, starosta, tvůrce, zástupce, krejčí

К женскому роду относятся:

а) существительные, оканчивающиеся в им. падеже ед. числа на —

— a, — e(ě ) : žena, sestra, kniha, vesnice, země

б) существительные, оканчивающиеся на согласный основы:

noc, věc, kost, píseň, postel, pomoc, krev, mládež

К среднему роду относятся:

существительные, оканчивающиеся в им. падеже ед. числа на

—  o, — (ě), — í :

okno, křeslo, kino, divadlo, Rusko, pole, slunce, moře, pozvání, čtení

В зависимости от согласных основы различаются существительные твёрдой и мягкой разновидности.

К твёрдой разновидности относятся существительные, оканчивающиеся на твёрдые согласные p, b, v, f, m, s, g, ch, h, d, t, n,

и большая часть с основой на l, z:

мужской род: kout, dům, stůl, voják, pán, bratr

женский род: mapa, noha, Praha, ruka, žena,

средний род: metro, slovo, ucho, město

К мягкой разновидности относятся существительные с основой на мягкие согласные č, c, ř, ž, š, j, ň, ď, ť

и некоторые существительные с основой на l, z:

мужской род: kraj, letec, nosič, muž, kůň

женский род: ulice, lavice, neděle, přitelkyně

средний род: moře, letiště, slunce, pole

Отдельным родам соответствуют данные окончания существительных:

— a

муж. род. — předseda, houslista, pesimista

женск. род — kniha, kočka, ryba

(женщины, самки и вещи)

* * *

— ma

заимствованные. слова из греч. яз.

ср. род — drama, téma, schéma

* * *

— o

всегда ср. род — maso, slovo, kino

* * *

— ce

мужчины м. род — správce, soudce

женск. род — restaurace, vesnice

* * *

-í

мужч. м. род — vedoucí, vrchní, krejčí

женщины ж. род — účetní, přůvodčí

остальн. ср. род — září, nádraží

* * *

-ý

мужск. род — vratný

-á

женск. род — příbuzná, kopaná

-é

средн. род — vstupné, nájemné

* * *

всегда твёрдый согласн.

всегда м. род — roh, hoch, prach, rok, oběd, student, svět, pán

кроме: čtvrt, smrt, nit — femininum

* * *

st

ж. род — radost, starost, kost

кроме: host, most, prst — maskulinum

Род существительных нельзя определить по окончанию, если существительное заканчивается:

а) всегда на мягкий согласный (обозначение мужчин всегда выражается существительными мужского рода)

holič, listonoš, otec, zloděj

б) на двойной согласный (обозначение мужчин всегда выражается существительными мужского рода)

šef, přítel, astronom, особенно если есть буквы p, b, v, f :

sloup, kov, telegraf,

Существительные могут быть одушевлёнными (životná substantiva) и неодушевлёнными (neživotná substantiva). Существительные мужского рода, обозначающие отдельных лиц и животных — одушевлённые, обозначающие неживые вещи и группы лиц и животных — неодушевлённые. Различия определяются в формах именительного и дательного падежей. Как одушевлённые могут выступать некоторые существительные мужского рода, обозначающие технические средства и специальные выражения на — ec, — tel : dělitel, násobitel.

К одушевлённым относятся существительные мужского рода, обозначающие художественные произведения по лицам:

Čtu Hamleta. Mám Picassa.

Основа существительного (корень) определяется, заканчивается ли слово на твёрдый или мягкий согласный. Существительное женского рода с основой на согласный всегда имеет мягкую основу (корень).

СИСТЕМА ПАДЕЖЕЙ.

В чешском языке семь падежей. Они обозначаются латинскими названиями или числительными.

První pád — Nominativ — kdo? co? — Им. падеж

Druhý pád — Genitiv — koho? čeho? — Род. падеж

Třetí pád — Dativ — komu? čemu? — Дат. падеж

Čtvrtý pád — Akuzativ — koho? co? — Вин. падеж

Pátý pád — Vokativ — Звательный падеж

Šestý pád — Lokál — o kom? o čem? — Предл. пад.

Sedmý pád — Instrumentál kým? čím? — Творит. падеж

Часто чехи обозначают падежи порядковыми номерами: 1, 2, 3….

Вопросительные предложения начинаются с вопросительных слов:

Kdo? Кто?

Co? Что?

Koho? Кого?

Čeho? Чего?

Komu? Кому?

Čemu? Чему?

O kom? О ком?

O čem? О чём?

Kým? Кем?

Čím? Чем?

Практически все падежи соответствуют русским, за исключением того, что творительный падеж (Instrumental) и предложный (Lokál) поменялись местами. Сохранился звательный падеж, употреблявшийся в старославянском языке. Его редкие формы мы встречаем в современных словах — Боже! Отче!

Определите разновидность (тип) следующих слов:

kůň, les, basista, kolej, cvičení, žaba, otec, profesor, soutěž, liják, Petr, mléko, drahý, Krkonoše, labuť, postel, přitekyně, hora, počitač, maturita, sourozenec, koleno, moudrost, pepř, nevěsta, prah, myš, restaurace

 

Урок 5

1. Глагол-связка být

В чешском языке есть глагол-связка, который употребляется в тех случаях, когда нет основного глагола (сравните со вспомогательными глаголами в английском или немецком языках). Это глагол být (быть).

1.  já — jsem 1. my — jsme

2.  ty — jsi 2. vy — jste

3.  on, ona, ono — je 3. oni, ony, one — jsou

To jsem já. Это я.

Je doma? Он дома?

Jsme z Minska. Мы из Минска.

Vy jste Olga? Вы Ольга?

Jsou v parku. Они в парке.

Отрицательная форма глагола:

1.  nejsem — Nejsem doma. 1. nejsme — Nejsme z Prahy.

2.  nejsi — Nejsi student 2. nejste — Nejste tady.

3.  není — To není dívka. 3. nejsou  — To nejsou studenti.

Глагол být часто заменяет местоимение. Сравните:

Kdo jsi? Кто ты?

Jste doma? Вы дома?

Nejsem Petr. Я не Пётр.

Jsou studenti.Они студенты.

В конструкциях Kdo to je? (кто это)” и Co to je? (что это) всегда присутствуют указательные местоимения:

Ten, tento = tenhle, jeden Этот, тот, один

Ta, tato = tahle, jedna Эта, та, одна

To, toto = tohle, jedno Это, то, одно

Составьте предложения, употребляя данные слова, указательные местоимения и вспомогательный глагол:

muž мужчина, student студент, otec отец, kluk мальчик, člověk человек, pokoj комната, les лес, žena женщина, matka мать, sestra сестра, dívka девушка, kočka кошка, kniha книга, ditě ребёнок, autoмашина, město город, kino кино, pole поле

To je…. To je… To není…. To není…..

2. Личные местоимения

můj, tvůj, svůj — мой, твой, свой

moje (má), tvoje (tvá), svoje (svá) — моя, твоя, своя

moje (mé), tvoje (tvé), svoje (své) — моё, твоё, своё

jeho, jeji, moji, jejích — его, её, мои, их

náš, váš, naše, vaše, naše, vaše — наш, ваш, наша, ваша, наше, ваше

Ten můž je můj otec. Tenhle kluk není tvůj syn. Ten klukje jeho syn. Tato žena je má matka. Tahle dívkaje tvá sestra. Ta žena je její sousedka. Toto dítě je jejích syn. Ta kniha jejeji. To je jeho pes. To není kino. Kdo jste? To nejsou naše knihy.

Вставьте нужные по смыслу слова:

Já jsem… Nejsem… Vy jste…

Já jsem… Nejsi… Kdo…

To je… To není… Kde…

To jsou… To nejsou… Co…

Tento pes je můj. Tato žena je má matka. Můj otec a má matka jsou moji rodiče. Tento chlapec je můj bratr. Tahle dívka je jeho sestra. To je má sousedka. To je můj kamarád.

Как правило, в данной конструкции употребляется именительный падеж существительных.

3. ИМЕНИТЕЛЬНЫЙ ПАДЕЖ ( NOMINATIV )

[M]

Ten můj dobrý soused Этот мой хороший сосед

Ten tvůj starý otec Этот твой старый отец

Ten náš nový učitel Этот наш новый учитель

Ten náš starý předseda Этот наш старый председатель

Ten letní den Этот летний день

Ten moderní pokoj Эта современная комната

[F]

Ta má dobrá sestra Эта моя хорошая сестра

Ta tvá nová kniha Эта твоя новая книга

Ta vaše moderní restaurace Этот ваш современный ресторан

Ta veselá píseň Эта весёлая песня

Ta jeho lidová moudrost Эта его народная мудрость

[N]

To moje hezké auto Эта моя красивая машина

Toto tvoje velké hřiště Эта твоя большая игровая площадка

To naše nové cvičení Это наше новое упражнение

Переведите:

Это собака? Нет, это не собака, это кошка Это машина? Да, это моя машина. …

Та девушка — ваша сестра? Она не ваша соседка? …

Тот мужчина — мой брат. Это не мой отец. …

Тот ребёнок — их сын? Эта книга — ваша? …

Вы дома? Их нет дома. Я- женщина. …

Это не девушка, это мальчик. Вы — моя мать? …

Кто твоя сестра? …

Твоя мать дома? …

4. Jak se jmenuješ? Как тебя зовут?

jmenovat se — зваться, именоваться

1. já — jmenuji se 1. my — jmenujeme se

2. ty — jmenuješ se 2. vy — jmenujete se

3. on, ona — jmenuje se 3. oni, ony — jmenují se

Má sestra jmenuje se Dana. Tvá matka jmenuje se Zlata?

Jak se jmenuje tvůj bratr? Jak se jmenuje tvůj otec? Jak se jmenujete?

Прилагательные в чешском языке также имеют категорию рода.

Прилагательные с твёрдой основой имеют следующие окончания:

Jaký какой jaká какая jaké какое dobrý добрый, zlý плохой, dobrý хороший, špatný плохой, velký большой, malý маленький, hezký красивый , ošklivý ужасный, starý старый, mladý молодой, veselý весёлый, smutný грустный, nový новый, zdravý здоровый, nemocný больной, štíhlý стройный, tlustý толстый, svobodný холостой, ženatý женатый, sympatický симпатичный, vysoký высокий, nizký низкий.

Прилагательные с мягкой основой имеют следующие формы:

moderní — современный, moderní — современная, moderní — современное

Cvičení:

1. Образуйте от указанных на предыдущей странице прилагательных формы женского и среднего рода, прибавляя нужные окончания. Составьте предложения с данными прилагательными. Например: Ta mladá dívka je nemocná. Ten inteligentní muž je svobodný.

2. Ответьте:

Jaká je tvá dívka? Jaké je tohle dítě? Jaké je pole? Jake je tvoje auto? Jaká je tvá sestra? Jaký je tvůj nový soused? Jaký je jeho bratr? Jak se jmenuješ? Jak se jmenuje tvá sousedka? Jak se jmenuje toto město?

Прочитайте текст, переведите на русский язык.

Текст 1. KDO TO JE?

1.

A. Kdo to je?

B. To je pán Pokorný, a tahle paní je paní Pokorná.

A. A kdo je ta hezká dívka?

B. Tato hezká mladá dívka je paní Vondráčková.

2.

A. Ten pán je pán Vondráček?

B. Ano, to je pán Jozef Vondráček.

3.

A. Jaký je pán Pokorný?

B. Pán Pokorný je moc vysoký a hezký.

A. A jaký je pán Vondráček?

B. Je starý a ošklivý.

4.

A. Je paní Pokorná mladá a hezká?

B. Ano, je moc hezká.

A. Jak se jmenuje paní Pokorná?

B. Jmenuje se Jana.

5.

A. Jak se jmenuje pán Pokorný? Honza?

B. Ne, nejmenuje se Honza, jmenuje se Pavel.

A. A kdo to je? To je jejích dítě?

B. Ano, to je jejích syn Miloš. Je ještě malý.

A. Je hodný?

B. Ano, je moc hodný a veselý. A tato hezka holčička je jejích dcera, jmenuje se Šárka.

6.

A. Jak se jmenujete?

B. Jmenuju se Tomáš. A jak se jmenujete vy? A. Ja se jmenuju Marcela.

B. Těší mě.

Текст 2. RODINA

Petr Horák je manžel Markety Horákové. Paní Horáková je manželka pána Horáka. Petr a Marketa jsou manžele. Mají tři děti. Jejich děti se jmenují Vášek, Honza a Jítka. Jsou sourozenci. Honza je bratr Váška a Jítky. Jítka je sestra Honzy a Váška. Jejich matka se jmenuje Marketa. Otec Váška, Honzy a Jítky se jmenuje Petr. Manžele Horákovi mají dědečka a babičku. Jsou to rodiče otce.

Запомните:

Приветствие:

Dobrý den! Dobré ráno! Dobrý večer! Ahoj! Nazdar!

Прощание:

Na shledanou! Čau! Uvidime se zítra!

— Dobrý den! — Vy jste studentka?

— Dobrý den! — Ne, nejsem studentka, jsem profesorka.

— Jak se jmenujete? — Uvidime se zítra?

— Jmenuji se Jírina. — Ano, na shledanou!

6. Чешские фамилии.

мужская фамилия — женская фамилия

окончание на согласный Kovář + — ová Kovářová

-ý Pokorný — — á Pokorná

-í Hořejší — — í — Hořejší

мужская фамилия

pan Havel, Čapek, Pozniak

pan Veselý, Bárta, Kundera

женская фамилия

paní Havlová, Čapková, Pozniaková

paní Veselá, Bártová, Kunderová

Запомните некоторые чешские имена: (полное имя, уменьшительное)

Jan = Honza, Jiří = Jírka, Jindřích = Jindra, Jozef = Pepík, Jaroslav = Jarda, Stanislav = Standa, Otakar = Ota, Karel = Kaja, Petr = Peťa, Václav =Vá-šek, Michal = Miša, Jindřich = Jindra,

Zdeněk, Tomáš, Oldřich, Bořivoj, Vlastimil, Ladislav, Helena, Libuše, Markéta, Miluše, Jiřina, Růžena, Ivana, Pavla, Šárka, Jítka Blažena, Pavla, Zlata, Milena

ЗВАТЕЛЬНЫЙ ПАДЕЖ Vokativ (Oslovení)

Aleš — Aleši! — ž, ř, č, š, j — + i

tatínek — tatínku! — k, ch — + u

Adam — Adame! — другие согл.  — + e

Eva — Evo! — a — + o

Marie — Marie! — e — + e

paní — paní — í — + í

… tr = tř

Petře! — dr = dř

Alexandře! — ec = če chlapče!

Karle! Petře! Richarde! Vladimíre! Václave! Tomáši! Pane Wagnere! Pane profesore! Paní učitelko! Dědečku! Dano! Olgo! Paní Wagnerová! Slečno! Maminko! Bratřičku! Sestro! Pane ministře!

Cvičení:

1. Дополните диалоги:

… Ano, to je Pavel Pokorný.

… Ne, není ošklivý a starý.

… Je mladý a hezký.

… Ano, to je syn pana Jana.

… Ne, paní Jana není stará.

… Je mladá a hezká.

2. Отвечайте по образцу: Je lampa velká? Ne, lampa není velká, je malá.

Je profesor mladý (starý) — Je ta žena ošklivá? (hezký) — Je to ditě malé?

(velký) — Je ten chlap ženatý? (svobodný) — Je tva matka zdravá? (nemocný)

3. Скажите по образцу: profesor — ten jeden profesor

studentka, slovník, kniha, pán, muž, dítě, žena, sousedka, pes

4. Вставьте нужные окончания:

To je pan Pokorn_, a to je paní Pokorn_. Tohle je pán Vondráček a paní Vondráč_ _ _ _. Pan_ Vondráč_ _ _ _ je manželka pan_ Vondráč_ _. Pan_ Pokorn_ je moc hezk_ a mlad_. Je moc vesel_ a hodn_. Jmenuj_ se Jana.

jejích dcera je mal_ a také hezk_. Ta studentka je pan_ Kovalčuk_ _ _.

5. Образуйте женские варианты фамилий: pán Kundera — paní Kunderová

Janáček, Hášek, Poláček, Drobek, Bečvář, Hlaváč, Klaus, Nazarov, Pinčuk, Forman, Ivaškevič, Novotný, Suchý, Rychlý, Charanza, Švacha

6. Образуйте звательный падеж:

Pavel, Honza, Jaroslav, kolega, pan inženýr, kočička, zajíček, miláček, František, paní doktorka, dcera, strýček, pan Zeman, paní profesorka, paní Marie, Bobeš, Petr, pan stražmístr, pan major, holčička

7. Переведите на русский язык:

Кто эта высокая женщина? Это моя сестра. Как её зовут? Её зовут Дана. Кто этот больной мужчина? Это пан Кучера. Мой брат весёлый и интеллигентный. Привет! Как называется этот город? Кто этот мальчик? Это её сын? Это ужасная машина. Эта грустная женщина — госпожа Вольф. Меня зовут Карел. Там бабушка и дедушка. Твою сестру зовут Злата? Это мои братья и сёстры. До свидания. Девушка, это ваш дом? Кто Вы, господин министр? Где вы, девушка? Мамочка, кто эта женщина? Я красивый, высокий и добрый мужчина. Тебя зовут не Эва. Это не дети. Я не больной мальчик, я очень здоровая и толстая девочка.

 

Урок 6

В чешском языка конструкция “у меня есть” выражается при помощи глагола “иметь” — mít:

Спряжение глагола mít:

1. mám — máme 1. nemám — nemáme

2. máš — máte 2. nemáš — nemáte

3. má — mají 3. nemá — nemají

Mám knihu. У меня есть книга.

Máš hodinky? У тебя есть часы?

Máme volný čas. У нас есть свободное время.

Nemám peníze. У меня нет денег.

Nemáte sestru? У вас нет сестры?

Nemájí dům. У них нет дома.

Máš kávu? У тебя есть кофе?

С глаголами mít (иметь), chtit (хотеть), vidět (видеть), znát (знать) употребляются существительные в винительном падеже.

ВИНИТЕЛЬНЫЙ ПАДЕЖ единственного числа

AKUZATIV Koho? Co?

Nominativ — Akuzativ

[Mž]

To je ten můj nový soused. - Znám toho mého nového souseda.

To je ten moderní cizinec. - Znám toho tvého moderního cizince.

To je náš mladý učitel. - Znám toho našeho mladého učitele

[Mn]

To je ten můj nový slovník. - Mám ten můj nový slovník.

To je ten tvůj moderní pokoj. - Mám ten tvůj moderní pokoj.

[Fž]

To je ta má nová učitelka. - Znám tu mou novou učitelku.

To je tá naše stará babička. - Znám tu tvou starou babičku.

[Fn]

To je ta tvá stará kniha. - Mám tu tvou starou knihu.

To je moderní restaurace. - Vidím tu moderní restaurace.

To je tá nová skříň. - Vidím tu novou skříň.

[Nž]

To je to malé ditě. - Znám to malé ditě.

[Nn]

To je tvé nové auto. - Vidím to tvé nové auto.

To je staré umění. - Znám to staré umění.

TEXT 1. TO JSEM JÁ!

Ahoj! To jsem já! Jmenuji se Petr. Mám velkou rodinu. Mám matku, otce, babičku a dědečka. Mám ještě malou sestru. Ta je moc hodná a veselá. Jmenuje se Helena. Mám také kamarádku, ta se jmenuje Zuzana,je moc hezká. Má rodina má dům, je velký a moderní. Matka má auto. Je nové a drahé.

Поставьте вопросы к тексту. Ответьте на них.

Запомните:

znát  знать

1. znám — známe

2. znáš — znáte

3. zná — znají

vědět знать

1. vím — víme

2. víš — víte

3. ví — vědí

vidět видеть

1. vidím — vidime

2. vidíš — vidite

3. vidí — vidí

chtit хотеть

1. chci — chceme

2. chceš — chcete

3. chce — chtějí

Cvičení:

1. Ответьте на вопросы:

Máš dům? Vidiš sešit? Máš magnetofon? Vidiš bratra? Máš dědečka? Máš knihu? Máš matku? Máš kočku? Máš kamarádku? Vidiš kávu?

2. Поставьте подходящие по смыслу ответы:

Znáš mého bratra? …

Máš časopis? …

Máš černou kávu? …

Vidiš svou babičku?…

Máš auto? …

Chceš pivo? …

Chceš kávu? …

Máš vysoký dům? …

Znáš mladého muže? …

3. Спросите у соседа, есть ли у него тетрадь, деньги, машина, бабушка, магнитофон, подруга, время? Спросите у соседа, нет ли у него кофе, словаря, сахара, семьи, знает ли он ту красивую девушку, видит ли он того старого профессора

4. Составьте предложения по образцу: Co to je? Je to pes? Máš psa?

Слова для составления: dědeček, byt, magnetofon, chleb, soused, hoch, syn, film

5. Восстановите вопросы:

… Ne, knihu nemám.

… Ne, tvého kamaráda neznám.

… Ano, máme auto.

… Ano, mají peníze.

… Ne, kolo nevidím.

… Ano, znám jeho sestru.

… Ne, nemají babičku.

6. По образцу составьте предложения: Vzor:

Mám / nová/ kniha

= Mám novou knihu

Mám / milá / dcera

Petr má / česká / profesorka

Mají / hezká / maminka

Máme / stará / rodina

moderní / kamarádka

Mám — hodná manželka a dobrý manžel

Máme — chytrá studentka a špatný student

Máme — nová profesorka a starý učitel

Máte — mladá dívka a vysoký chlapec

Máš — malá dcera a hodný syn

7. С глаголами mít, chtit, znát , составьте предложения, употребив cловосочетания:

český slovník, plzeňské pivo, dobrá sekretářka, ruská vodka, černá káva, nová sousedka, malá sestra, smutná dívka, moderní restaurace, stará škodovka, velká rodina, má milá babička

8. Составьте предложения по образцу:

To je pan Kudláček a paní Kudláčková.

Znám pana Kudláčka a paní Kudlačkovou.

To je pan Klaus a paní Klausová. To je pan Parolek a paní Parolková. To je pan Dlouhý a paní Dlouhá. To je pan Beneš a paní Benešová. To je pan Wágner a paní Wágnerová. To je pan Hrabal a paní Hrabalová.

Tomáš Veselý, Helena Filipová, Lída Beránková, Zdena Molavcová, Karel Nesvadba, Libor Kovář, Pavel Pospišil, Zdeněk Švacha

Text 2. CO KDO MÁ?

1. Eva je mladá. Je vdaná. Má hodného muže. Je taky mladý. Má malý plat. Eva je doma. Má malé děti, malého syna a malou dceru. Mají malý byt, jen jeden pokoj a kuchyň. Nemají balkón ani terasu, mají jen malou chodbičku. Nemají telefon. Mají malou koupelnu a starou nemoderní pračku. Mají starý černobílý televizor, ale je rozbitý. Mají velké radio a malý magnetofon. Nemají auto ani chatu, mají jen dvě kola. Eva má starosti, ale stále má dobrou náladu. Eva je veselá.

2. Jana už není mladá. Je vdaná a taky má hodného muže. Děti už má velké. Má syna studenta a dceru školačku. Má dobrou práci a dobrý plat.

Jeji muž taky má dobrou práci. Mají dobrý byt, mají koupelnu a balkón. Mají barevný televizor, ale je starý. Mají starou automatickou pračku a ledničku. Mají chatu i starou škodovku. Mají zahradu. Jana má velké starosti.

3. Simona je velmi mladá. Je vdaná a nemá děti. Má moc dobrou práci a velký plat. Její manžel má také moc velký plat. Má krásnou vilu. Má japon-ský barevný televizor a video. Má také americkou automatickou pračku. Má moc velkou terasu. Má krásnou velkou zahradu a moderní zahraniční auto. Simona má všechno. Ale není veselá. Starosti nemá, peníze má. Proč je stále smutná? Protože chce mladého muže.

Slovníček:

plat = зарплата

vdaná = замужем

kuchyň = кухня

školačka = школьница

chodbička = коридорчик

barevný = цветной

koupelna = ванная

lednička = холодильник

pračka = стиральная машина

škodovka = “Шкода”

chata = дача

starosti = заботы

kolo = велосипед

vila = вилла

stále = постоянно

zahraniční = иностранный

nálada = настроение

všechno = всё

1. Co má Eva? 2. Co má Jana? 3. Co má Simona? 4. Máte moderní vilu? 5. Co chcete mít?

Предлоги, употребляемые с винительным падежом:

mezi

a) между (куда?) — vlezt mezi otce a Hanu . — Влезть между отцом и Ганой.

* * *

mimo

a) кроме — Byli všichni mimo Janu.  — Были все, кроме Яны

b) мимо — Prošel mimo nás. — Он прошёл мимо нас.

c) вне — mimo oblast zájmu — Вне области интересов

* * *

na

a) на (куда?) — jet na Moravu — ехать на Мораву

b) на сколько — jet na týden — ехать на неделю

c) для — láhev na mléko — бутылка для молока

* * *

o

a) на сколько — o dva roky starší — на два года старше

b) о — udeřit se o stůl — удариться о стол

* * *

ob

a) через — ob den — через день

* * *

po

a) по — po pás ve vodě — по пояс в воде

b) в течение — po celou zimu — в течение всей зимы

* * *

pod

a) под (куда?) — pod stůl — под стол

* * *

pro

a) для — koupit pro babičku — купить для бабушки

b) из-за — pro nemoc — из-за болезни

c) за что — jsme pro mír — мы за мир

d) за чем — jít pro mléko — идти за молоком

e) про — číst pro sebe — читать про себя

* * *

před

a) перед (куда?) — postavit před dům — поставить перед домом

* * *

přes

a) через, сквозь — jít přes most — идти через мост

b) больше чем — Byl tam přes rok.  — Он был там больше года

* * *

skrz

а) через, насквозь — jet skrz město — ехать через город

* * *

za

a) за (куда?) — za roh — за угол

b) через сколько — za měsíc — через месяц

c) за сколько — napsát za dva dny — написать за два дня

Прошедшее время глаголов — Préteritum

být

byl jsem, byla jsem — byli jsme, byly jsme

byl jsi — byl jste, byla jste

byl, byla, bylo — byli, byly, byla

Byl jste tam? Byl jsem včera večer doma. Na stole byly knihy. Jana a Petr byli v kině. Byly dvě hodiny. Co jste dělal, pane Kundro?

— at, — át = — al… čekat — čekal, psát — psal

— it, — ít = — il… koupit — koupil, pít- pil

— et = — el… myslet — myslel

— ovat = — oval… studovat — studoval

 

Урок 7

ПРЕДЛОЖНЫЙ ПАДЕЖ ( LOKÁL)

В предложном падеже единственного числа существительные с твёрдой основой имеют следующие окончания:

1. l — z — s + — e

[M]

časopis — v časopise в журнале

stůl — na stole на столе

mráz — o mráze о морозе

* * *

[F]

škola — ve škole в школе

váza — o váze о вазе

mísa — o míse о миске

[N]

divadlo — v divadle в театре

2. b — p — v — f — d — t — m — n + — ě

[M]

balet — o baletě о балете

národ — o národě о народе

dům — v domě в доме

[F]

fakulta — na fakultě на факультете

sauna — v sauně в сауне

káva — v kávě в кофе

[N]

kino — v kině в кино

auto — v autě в машине

3. k — h — ch — r — g (M, N) и заимствованные слова + — u

[M]

park — v parku в парке

břeh — na břehu на берегу

dialog — v dialogu в диалоге

rozhovor — o rozhovoru о разговоре

[N]

metro — v metru в метро

Bělorusko — v Bělorusku в Беларуси

[F] + e

taška — v tašce; — ka = — ce в сумке

Praha — v Praze; — ha = — ze в Праге

Věra — o Věře; — ra = — ře о Вере

socha — na soše; — cha = — še на скульптуре

Riga — v Rize; — ga = — ze в Риге

4. ž — š — ř — č — ď — ť — ň — c — j + — i

[M]

pokoj — v pokoji в комнате

konec — na konci в конце

talíř — v talíři в тарелке

[F]

pláž — na pláži на пляже

restaurace — v restauraci в ресторане

[N]

moře — v moři в море

umění — o umění об искусстве

Предлоги, употребляемые с предложным падежом:

o =

a) о ком — o učitelce , об учительнице

b) в (время) o půlnoci в полночь

c) во время — o svátku во время праздника

* * *

na =

a) где — ležet na stole лежать на столе

* * *

po =

a) по — po městě по городу

b) после — po obědě после обеда

c) через — po hodině через час (по истечении)

* * *

při =

a) во время, за — při obědě во время обеда

b) при — při sobě при себе

* * *

v, ve =

a) в — v divadle в театре

b) на — v práci на работе

c) по — odborník v chemii специалист по химии

d) время — v tomto roce в этом году; v dubnu в апреле

Text. POKOJ

Tady je dům, v domě je velký obyvácí pokoj. V obyvácím pokoji stojí hnědý stůl a hnědá židle. Na židli sedi mladý muž. Jmenuje se Honza. Studuje na pravnické fakultě. Nalevo je gauč, na gauči je kočka. Napravo je malý stůl. Na stole je barevná televize a kniha. Vzadu stoji velká skřiň, na skřini jsou knihy. Na okně stoji květina. Na podlaze je koberec. Naproti je restaurace. V restauraci pracuje má známá, jmenuje se Eva. Na ulici je auto, v autě je dívka.

Děti jsou ve svém dětském pokoji. Jejích maminka je v práci. Jejích sestra je v kině. Na malé posteli leží velký pes. O jejích tatínkovi nic nevíme. O dědečkovi víme, že bydli na venkově. O babičce víme, že je v nemocnici, má anginu.

Slovníček:

tady = тут

obyvácí pokoj (m) = гостиная

židle (f) = стул

gauč (m) =  диван

skřiň (f) = шкаф

květina (f) = цветок

koberec (m) = ковёр

venkov (m) = деревня, провинция

Cvičení:

1. Ответьте на вопрос Kde je? употребляя предлоги v, na, o

a) — kdo?

profesor, dcera, žena, kniha, dívka, student, člověk, dědeček, syn

je (jsou)

— kde?

ulice, park, obchod, kino, banka, nemocnice, divadlo, tramvaj, metro, nemocnice, divadlo, tramvaj, metro, Kanada, křeslo, opera, Kladno

Kde jsou?

b) Brno, Ostrava, Toronto, Minsk, Praha, Finsko, Liberec, Texas, Rakousko, Hradec, Vídeň, Malta, Afrika, Varšava, Brest, Grodno, Borisov, Orša

c) kde?

stůl, křeslo, fakulta, kniha, lampa, magnetofon, video, počitač, podlaha

Прилагательные и местоимения в предложном падеже имеют в единственном числе следующие окончания:

[M]

ten moderní park — v tom novém parku

můj moderné dům — v mém moderním domě

ten tvůj zelený koberec — na tvém zeleném koberci

ten náš pokoj — v tom našem pokoji

[F]

ta stará kniha — v té staré knize,

má letní restaurace — v mé letní restauraci

naše filologická fakulta — na naši filologické fakultě

[N]

to staré divadlo — v tom starém divadle

naše moderné auto — v našem moderním autě

Cvičení:

1. В чём есть, а в чём нет сахара (V čem je a v čem není cukr ):

Plzeňské pivo, kakao, studené mléko, višňový kompot, suché víno, černá káva, zeleninová polévka, pečené maso, smažená ryba, ruská vodka

2. Употребите в предложном падеже:

a) moderní dům, dobrý hotel, nový svetr, staré město, červený taxik, moderní tričko, pražská škola, velký autobus, nový slovník, manželská postel, pražské metro, varšavské letiště, Jížní Amerika,

b) ten můj byt, ten můj slovník, ta moje práce, ten můj nový program, ten můj starý učitel, ta moje stará košile, ta moje moderní chata, ta moje nová kniha

c)

na: zahrada, univerzita, pošta, postel, ulice, klinika, ruka, penze, Kypr, západ, počítač, papír, sever, hrad, konec, začátek, oběd, koncert

v: město, jídlo, čajník, svetr, kostel, Benešov, moře, Moskva, Krumlov, Berlín, koňak, salát, listopad, motor, čaj, kalendář, koupelna

o: matka, kniha, dcera, kočka, divadlo, televize, cukr, květina, Nataša, Eva, Jířina Pokorná, stará babička, hezká dívka, nová profesorka

po: pokoj, ulice, měsíc, kino, půlnoc, park, podlaha, stěna, trava

Особенности употребления предложного падежа у одушевлённых существительных

В предложном падеже одушевлённые существительные мужского рода в единственном числе имеют окончание — ovi, иногда — u. Личные имена и существительные со значением лица (например, профессии, родственные отношения), как правило, имеют окончание — ovi. Фамилии имеют только окончание — ovi:

Vím o bratrovi. Mluvime o Horákovi.

Если употребляется несколько существительных со значением лица, окончание — ovi имеет только последнее слово:

Piše o panu Janu Kudláčkovi. Mluvime o panu profesorovi.

Cvičení:

1. Употребите в предложном падеже с предлогом о словосочетания:

Jana Novotná, Zdeněk Válek, Pavel Příhonský, pan ministr, náš učitel, starý dědeček, nový student, vaše babička, Helena Vondráčková, Karel Gott

2. По образцу спряжения указанного глагола употребите в нужной форме следующие глаголы:

dívám se:

My se … na pana Kučeru. Vy se taky …?

Petr se taky … na televizi?

dělám:

Co (vy)…? Co (ty) … po obědě?

znám:

Ty…. paní Vondráčkovou? Dobře (my) … pana Fojtika a paní Fojtikovou.

vzpomínám (na):

…. (ty) na rodinu? Každý den ….(já)

na dceru.

pracuji:

Manželka …. v nemocnici. Otec …. na fakultě. Syn a dcera ještě ne ….

3. Переведите на чешский язык

Я знаю госпожу Паролкову. Пётр, у тебя нет денег? Господин инженер, Вы работаете в Праге? Эта книга — о Карле Чапеке. Мы на концерте. Я живу в хорошем отеле, в старом городе. В чае нет сахара. Я знаю много о русской водке. Ольга, где ты? У меня есть современная иностранная машина. Дети в машине. В ресторане каждый день хорошая программа. На нашем факультете нет буфета. Девушка, Вы студентка?

Запомните:

mám rád, mám ráda — я люблю

rád chodím, ráda dělám — я люблю ходить, я люблю делать

rád jsem, že….  — я рад, что….

radi pracujeme — мы любим работать

… dobrou černou kávu.

… chodím do kina.

… své kolegy v práci.

… že mluvite česky.

Переведите:

Я люблю ходить в кино…

Он не любит смотреть телевизор…

Она не любит учиться…

Я рада, что ты живёшь в Праге…

Я люблю свою кошку…

Я люблю чёрный кофе…

Моя бабушка любит вспоминать дочь…

Моя соседка любит ходить по парку…

Я не люблю мясо…

 

Урок 8

1. РОДИТЕЛЬНЫЙ ПАДЕЖ ( GENITIV )

В родительном падеже единственного числа имеются следующие окончания:

а) у существительных мужского рода с твёрдой основой, у существительных женского рода на — а и среднего рода на — о

[M]

obchod — do obchodu … chleba

autobus — do autobusu … syra

hotel — do hotelu … lesa

[F]

Praha — do Prahy

koupelna — do koupelny

škola — do školy

Evropa — do Evropy

[N]

město — do města

kino — do kina

Bělorusko — do Běloruska

б) у неодушевлённых существительных мужского рода и существительных женского рода с мягкой основой, а также у существительных женского и среднего рода с окончанием — е.

[M]

pokoj — do pokoje

konec — do konce

nůž — bez nože

[F]

nemocnice — do nemocnice

Azie — do Azie

postel — do postele

skříň — do skříně

[N]

moře — do moře

slunce — bez slunce

Вопросы: U koho? U čeho? Odkud? Bez čeho? či to je auto?

У одушевлённых существительных мужского рода твёрдого типа всегда имеется окончание — а, а у существительных мягкого типа имеется окончание — е:

bez student a , bez pán a , u muž e, u přítel e , u lékař e , od dědečk a , od otc e

Прочитайте, раскрыв скобки:

Jdeme do kina bez: (kamarád, soused, bratr, svetr, Eva, Tomáš, čepice)

My jsme z: (Praha, nemocnice, fakulta, dům, Liberec, divadlo)

Peníze jsou u: (Petr, Honza, strýc, student, babička, neteř, tchan)

Bydlime u: (kino, Plzeň, most, nemocnice, škola, divadlo, matka)

Dům je okolo: (park, banka, pomník, univerzita, věž, metro, moře)

Jedeme do: (Praha, Londyn, Grodno, strýc, bratr, tchyně, sestra)

Местоимения и прилагательные склоняются следующим образом:

[M]

ten náš dobrý bratr — bez toho našeho dobrého bratra

ten mladý soused — od tvého mladého souseda

své moderní auto — do svého moderního auta

můj mílý otec — do mého milého otce

[F]

ta nová dobrá studentka — bezté nové dobré studentky

tvá stará babička — od tvé staré babičky

vaše moderní nemocnice — do vaší moderní nemocnice

[N]

své velké divadlo — do svého velkého divadla

naše moderní metro — od našého moderního metra

Запомните:

kousek (čeho?) — cukru, másla, čokolády, jablka, papíru,

mnoho, málo — vody, mléka, piva, kávy, času, limonády, soli, oleje,

litr, část, kilo, metr, trochu, hodně, dost + Genitiv

2. ГЛАГОЛЫ ДВИЖЕНИЯ

jít  = идти ; jet  = ехать

chodit  = ходить ;  jezdit  = е здить

* * *

jít

1. jdu — Jdu pro kávu. 1. jdeme — Nejdeme do kina.

2. jdeš — Kam jdeš? 2. jdete — Jdete domů?__

3. jde — Petr jde k babičce. 3. jdou — Rodiče jdou do divadla.

chodit

1. chodím 1.chodíme — Každý den chodím do práce.

2. chodíš 2. chodíte — Každý měsíc chodiš do školy.

3. chodí 3. chodí — často chodí na polokliniku.

jet

1. jedu — Dnes jedudo Prahy. 1. jedeme — Jedeme taky.

2. jedeš — Nejedeš tam? 2.jedete — Jedete k moři?

3. jede — Eva jede metrem. 3. jedou Jedou za den.

jezdit

1. jezdím 1. jezdíme — Každý den jezdím na návštěvu.

2. jezdíš 2. jezdíte — Jak často tam jezdíš?

3. jezdí 3. jezdí — Babička jezdí na venkov.

Вставьте нужные по смыслу глаголы движения:

Včera jsem… hěšky, ale… jsem autobusem.

(Vy)… na hodiny češtiny?

Nomáš… často ke své přitelkyni.

Heleno… zítra do divadla?

Nechci… sama.

Martine, rád… do Rakouska?

Zítra mám… na poštu.

Evo, každý den… metrem nebo… pěšky?

Запомните:

Jak často? Každý den, občas, malokdy, zřídka, pravidelně, denně, měsíčně, ročně, týdenně, ob den

Глаголы

letět = лететь;

1. letím 1. letíme

2. letíš 2. letíte

3. letí 3. letí

l état = летать

1. létam 1. létame

2. létáš 2. létate

3. létá 3. létají

běžet = бежать;

1. běžím 1. běžíme

2. běžiš 2. běžíte

3. běží 3. běží

běhat = бегать

1. běhám 1. běháme

2. běháš 2. běháte

3. běhá 3. běhají

Text. Nákup

Dnes jdu do obchodu, mám koupit kousek sýra, litr mléka, trochu chleba a kilo cukru. Z domu jdu do banky a potom do obchodního domu. Mám velký hlad a proto kupuji v bufetu šalek černé kávy a kelímek salátu. Po jídle jdu do stanice metra a jedu do malého divadla. Tam pracuje má sestra. Na čisté ulici vidím známou dívku, která také jde do nového moderního obchodního domu. Jdeme tam spolu. Jdu bez velké tašky, protože v obchodním domě je oddělení kožené galanterie, můžu tam tašku koupit. Ze školy už má přijít má dcera, od babičky přijede můj manžel. Večer půjdeme do kina nebo do divadla.

Slovníček:

šalek = чашка

obchodní dům = универмаг

kelímek = пластмассовый стаканчик

taška = сумка

stanice = станция

kožený = кожаный

spolu = вместе

Cvičení:

1. Данные словосочетания используйте с предлогом bez:

dobrý přítel, dobrý učitel, moderní auto, dobrá přítelkyně, dobrá učitelka, dlouhá postel, čistá košile, dobrý oběd, plzeňské pivo, černá káva, anglický slovník, dobrá mapa, investiční banka, zahraniční pomoc, teplá voda

ten váš kulturní program, ten tvůj zeleninový salát, ta vaše dobrá zpráva, to tvoje nové auto, to moje nové křeslo, ten můj nový čajník, ten tvůj japonský fotoaparát, ta vaše nová sekretářka

2. Восстановите по образцу:

chrám — svatý Vít = chrám svatého Víta

chrám — svatý Mikuláš, byt — můj dobrý přítel, okno — můj pokoj, manžel — má kamarádka, fotografie — má maminka, sekretářka — náš ředitel, kurs — jazyková škola, budova — české ministerstvo, politika — naše česká vláda, program — Stavovské divadlo, opera — Bedřich Smetana, socha — svatý Václav, film — režiser Miloš Forman, peníze — tvůj mladší bratr

3. Ответьте: Kam jdeme?

letní kino, zahradní kavárna, tvé červené auto, ta nová cukrarna, stará bílá tramvaj, ten malý hotel, moravská vinárna, můj nový byt, dětské divadlo, zoologická zahrada, saroměstská radnice, to velké letadlo, tvá kuchyň

4. Составьте фразы по образцу:

pán Kučera — pán Kučera je manžel paní Kučerové

pán Bobeš, pán Sykora, pán Staněk, pán Frühaufer, pán Růžička, pán Vlček, pán Klaus, pán Charanza, pán Kozlov, pán Sykora, pán Novotný, pán Zich

5. Раскройте скобки:

a)

Jan čekal u (strom, obchod, lékař, syn, telefon, autobus, Petr, učitel)

Přišel bez (dáma, neteř, teta, přítelkyně, uniforma, kniha, radio, časopis)

Díval se do (slovník, kalendář, krabice, propast, sklo, papír, nebe, kuchyň)

Vyšel z (park, kavárna, kino, restaurace, děkanát, garáž, město, byt,)

b)

Zapsal si do (sešit)… adresu (archivář)…

Dostal jsem to od (pan prodavač)…

Od (známá dívka)… šel do (práce)…

Z (otevřený sešit)… vypadl kousek (papír)…

Dej do (zimní kabat)… rukavice.

Přijdu do (půlnoc)…

Vezmi si kousek (maso)… a trochu (čaj)…

Chci koupit ještě litr (mléko)… a čtvrtku (máslo)…

Byl na stanici (metro)…

Z (fakulta)… přijdu do (oběd)…

Půjdeš do (letní kino)… nebo do (zahrada)…?

Pojedeme do (Brno)… a potom do (Vídeň)…

Dana chodi do (obchodní dům)… každý den.

Îe tam od (ráno)… do (večer)…

Letěl z (Londyn)… do (Madrid)…

6. Переведите на чешский:

а) литр молока, немного сахара, мало черного кофе, много плзеньского пива, килограмм сыра, кусок хлеба, бутылка холодного лимонада, чашка горячего чая, стакан тёплой воды, много свободного времени, мало сметаны (kousek, láhev, šalek, sklenice, hodně, litr, málo, trochu)

б) без той молодой девушки, рядом с тем новым театром, вокруг старого дедушки, в течение этого года, от вашей новой учительницы, в тот новый город, до вашему договору (smlouva), иду в нашу новую больницу.

Запомните:

С родительным падежом употребляются предлоги:

do — в — Děti jdou do školy.

od — от — Mám dopis od sestry.

u — поблизости от — Sedi u vody.

z — из — Bratr přijel z Liberce.

vedle — рядом с — Vedle domu je park.

během — в течение — Behem měsíce byl v nemocnici.

kolem -

мимо чего-то — Jdeme kolem divadla.

вокруг — Studenti sedí kolem profesora.

podle — по, согласно — Podle zákona má být potrestan.

 

Урок 9

ДАТЕЛЬНЫЙ ПАДЕЖ ( DATIV )

В дательном падеже единственного числа существительных наблюдаются следующие окончания:

[Mž]

ten náš známý pán — tomu našemu znamému pánovi

ten tvůj Karel Horák — tomu tvému Karlu Horákovi

můj učitel Karel — mému učiteli (ovi) Karlovi

svůj přítel Tomáš — svému příteli Tomášovi

[Mn]

tvůj malý stůl — tvému malému stolu

náš moderní byt — našemu modernímu bytu

svůj velký pokoj — svemu velkému pokoji

ten letní den — tomu letnímu týdnu

[F] — ka > ce, ha > ze, ga > ze, ra > ře,cha > še

naše nová pošta, sousedka — naší nové poště, sousedce

má hezká řena, Praha — mé hezké ženě, Praze

má modrní nemocnice, Olga — mé moderní nemocnici, Olze

tvá stará skříň, sestra — tvé staré skříni, sestře

tvá velká kuchyně, sprcha — tvé velké kuchyni, sprše

[N]

tvé moderní auto — tvému modernímu autu

vaše velké město — vašemu velkému městu

naše italské umění — našemu italskému umění

Ke komu? K čemu? Komu? čemu?

Jdu k mostu, k pokoji.

Jdu k sestře, k přitelkyni, k věži.

Jdu k oknu, k moři, k náměstí.

Jdu ke kamarádovi, ke Karlovi, k ministrovi, k doktorovi, k Tomášovi.

Jdu ke kamarádu Karlovi, k doktoru Bártovi, k ministru Rašínovi.

Jdu k panu prezidentovi.

TEXT. Na návštěvě

Dnes mám volno, proto půjdu ke své staré známé Zuzaně Parolkové.

Budu tam asi hodinu. Zuzana na mně čeká už od včerejška. Spolu dlouho hovořime a potom jdeme k její sousedce Evě.

Ta je doktorka, ale k paní doktorce na polikliniku půjdu zítra. Dnes je doma a chce si odpočinout. Nerada mluví o své praci doma. Zítra má narozeniny. K zítřejšímu večírku už něco připravuje. Ale dnes píjeme jen kávu. Ke kávě máme koláč a sušenky. Potom musím jít ke své nemocné babičce, která na mně také dlouho čeká.

Slovníček:

mít volno = быть свободным

odpočinout = отдохнуть

čekat na koho, na co = ждать кого, что

zitřejší = завтрашний

včerejšek = вчерашний день

koláč = пирог

Личные местоимения в дательном падеже:

k, ke

Přijdeš ke mně večer? Придёшь ко мне вечером?

Přijdu k tobě večer. Я приду к тебе вечером.

Půjdu k němu na návštěvu. Я пойду к нему в гости.

Půjdu k ní na návštěvu. Я пойду к ней в гости.

Půjdu k ním na návštěvu. Я пойду к ним в гости.

mi = mně, ti = tobě, mu = (k) němu, jí = k ní, k nám, k vám, jím = k ním

В начале предложения, в случае логического ударения употребляются формы: mně, tobě, jemu

Líbí se mi to. = Mně se to líbí.

Teďti to řeknu. = Tobě nic neřeknu.

Je ti přijemná? = Mně není prijemná.

Hodí se mu to? = Jemu se to hodí.

Jak vám je? Je mi dvacet let. Kolik je ti let? Děkuju vám. Ta kniha patří jemu. napišu vám dopis. Mám jím poděkovat.

Глаголы, сочетающиеся с дательным падежом: komu?

несов. вид — соверш. вид

blahopřát поздравлять — poblahopřát поздравить

děkovat благодарить — poděkovat поблагодарить

líbit se нравиться — = = = понравиться

odpovídat отвечать — odpovědět ответить

patřit принадлежать — = = =

rozumět понимать — porozumět понять

telefonovat звонить — zatelefonovat позвонить

věřit верить — uvěřit поверить

radit советовать — poradit посоветовать

Cvičení:

1. Дополните:

Musím zatelefonovat (svůj přítel)…

Věříš (ten starý pán)…?

(náš kamarád)…. je dnes 30 let.

Chci poblahopřát (tvá matka)…

Bydlím naproti (ten moderní hotel)…

Kvůli (naše přitelkyně)… to musíš udělat.

Nemám nic proti (ta vaše nová sekterařka)…

…

Díky (příjemná atmosféra)… je tam fajn.

Je to moc příjemně (má manželka a já)…

2. Ответьте:

Komu telefonuješ? Petr, otec, kolega, Tomáš, btatr, Honza, strýček

Komu píšeš? rodina, teta, maminka, Jana, kamarádka, Jířina

Pošta je naproti čemu? park, obchod, kostel, škola, kino, metro, fakulta

3. Komu nevěřite? Naproti komu sedíte? Ke komu půjdete dnes večer?

Komu pomáhá váš přítel? Komu patří ten svetr? Jak vám je?

4. Ke komu? K čemu?

a) doktor, inženýr, profesor, Karel, tatínek, cizinec, prodavač, lékař, hotel, oběd, okno, východ, čaj, jídlo, maso, náměstí, auto, autobus

b) to pravé plzeňské pivo, ten naš nový český učitel, ten velký byt, to její zeleninové jídlo, ten tvůj dlouhý dopis, ten tvůj starší bratr, ten její český kamarád, ten tvůj muž, ten její obývací pokoj, ten náš nový koberec

c) k: Věra, řeka, kavárna, vinárna, káva, postel, restaurace, lekce, učebnice, večeře, tabule

d) dej to: sestra Vlasta, Jarka, Zuzana, Pavel, Vladimír, tvá maminka, mladší bratr, tvůj pán učitel, její mladší bratr, ten tvůj nový chlap,

e) přišli jsme k: Národní divadlo, Václavské náměstí, Dětský dům, Staroměstské náměstí, Týnský chrám, hotel Inter, filozofická fakulta, starý kamenný most, Pražský hrad, Obecný Dům, obchodní dům MAJ, jazyková škola, Kotva

Предлоги, употребляющиеся с дательным падежом

k, ke

a) к, до Tramvaj jede k nádraží.

K svátku kupím růže.

b) к чему (цель) Co máme k obědu?

proti, naproti

против Divadlo je naproti kinu.

навстречу Půjdu naproti Petrovi.

proti против Co máš proti Pavlovi?

díky благодаря Udělám to díky tobě.

kvůli ради кого Kvůli tobě tam nepůjdu.

vůči относительно Vůči té osobě to dělám.

navzdory вопреки Jde tam navzdory radam.

Некоторые глаголы, употребляющиеся только с предлогами дательного падежа

branit se proti něčemu сопротивляться чему-то

chránit něco proti něčemu защищать что-то от чего-то

bojovat proti něčemu сражаться против чего-то

patřit k něčemu, k někomu принадлежать чему-то, кому-то

přiznát se k něčěmu признаться в чём-то

přirovnat něco k něčemu сравнить что-то с чем-то

Ответьте:

Neřekněš to své kamarádce?…

Budeš tomu pánovi tykat?…

Budeš navštěvovat svého přítele?…

Chceš otci poděkovat za dárek?…

Rád pomáhaš mamince?…

Telefonuješ často své babičce?…

Kdy dáš manželovi to víno?…

Dáš manželce tu knihu?…

Vrátíš profesorce ten slovník?…

Cvičení:

1. Поставьте правильную форму личного местоимения:

ty Řeknu … to zítra … napišu až za týden.

vy Děkuju … moc. Hned … to ukažu.

on Dám … ten slovník. Je … zima?

ona Přijdu k … v šest hodin. Líbí se … ten obraz?

oni Jaký dárek… koupiš k svátku?

2. Ответьте:

Kolik je vám let? Je vám zima nebo teplo? Mám čas ve čtýri. Hodí se vám to? Kdo vám to koupil? Kdy vám bude Petr telefonovat? Je vám líto, že nejste v Praze? Kdy ke mně přijdete?

3. Спросите соседа, сколько ему лет, хочет ли он поблагодарить вас, когда он позвонит вам, тепло ли ему, купит ли он вам черный кофе

4. Раскройте скобки:

Nevěřím tomu (hoch, básník, doktor, biolog, chlap, soused).

Dáme knihu (Karel Novák, Petr Strnad, Marcela Fojtiková, Eva Hodná)

Jdeme zítra k (můj dobrý kamarád, český student, veselý muž, jeho strýc)

5. Ответьте по образцу: Videl jste Tomáše? — Ano, viděl jsem ho.

Znal jste pana Dvořáka? Koupila matka ten cukr? Máš smaženou husu? Pil jste černou kávu? Koupil jsi černé pivo?

6. Ответьте по образцу:

a) Ke komu půjdete zítra? = Ke svému starému kamarádovi.

b) Komu zítra zatelefonuješ? = Svému starému kamarádovi.

sobota — můj starší bratr, pátek — kamarád Michal, středa — můj dědeček, neděle — náš nový učitel, úterý — Václav Hrabal, zítra rano — naše česká učitelka, čtvrtek — paní profesorka, večer — má nová dívka

7. Komu to mám dát?

sestra Vlasta, marie, Lucie, Zuzana, Pavel, Eva, Vladimír, Tomáš, tatínek, tvoje maminka, tvá babička, její mladší sestra, její syn, její šéf, jeho ředitel

8. Nerozumím čemu?

ten dlouhý dopis, to poslední cvičení, televizní program, ta česká instrukce, ta nová politika, to latinské slovo, ta stará česká kniha, ta moderní hudba.

9.  Ke komu chceš jít na návštěvu?

paní Ivanka Dvořáková, paní Lída Velká, pan ministr, pan Novák, pan prezident, americký milionář, anglická kralovna, paní Jířina Navratilová, pan Hubený

10. Образец: Nechodím do kina, chodím k bratroví

hospoda — jeho manželka, kavárna — tvá sestra, cukrárna — naše babička, práce — ten znamý doktor, Viktor — Pavel, pan Soukup — pan Taborský

 

Урок 10

ТВОРИТЕЛЬНЫЙ ПАДЕЖ  (INSTRUMENTÁL)

s kým? — s čím?

[M]

ten náš nový dům — tím naším novým domem

ten váš moderní byt — tím vaším moderním bytem

ten můj nový učitel — tím mým novým učitelem

tento svůj starý muž — tímto svým starým mužem

[F]

ta tvá nová žena — tou tvou novou ženou

ta tvá moderní restaurace — tou tvou moderní restauraci

má noví kožená židle — mou novou koženou židli

naše velká světlá místnost — naší velkou světlou místností

[N]

to mé nové auto — tím mým velkým autem

naše moderní město — naším moderním městem

to její jižní moře tím — jejím jižním mořem

Предлоги, сочетающиеся с творительным падежом:

s, se с, со Jdu s kamarádkou z kina

před

a) перед (место) Auto je před divadlem.

б) назад (время) Udělal to před hodinou.

pod под Věci jsou pod skřini

nad над Obraz je nad stolem

za за Boty jsou za křeslem.

mezi между Petr sedí mezi Janou a Zuzanou.

* * *

Jak jedeme a čím?

Vlakem, autem, autobusem, metrem, taxikem, — jdeme pěšky

čím jíme, čím děláme? Jíme lžici, píšeme tužkou

Прочитайте примеры:

Tomáš je se svou sestrou. Na stole stojí láhev s mlékem. Před naším domem stojí nějaké auto. Pošta je za Národním divadlem. Helena sedí mezi Tomášem a Evou. Mám chatu za městem.

Cvičení:

1. Jím (nůž, lžice, vidlička, ruka).

Piji kavu s (mléko, cukr, kamarádka, můj kolega).

Jím chleba s (máslo, džem, sýr, salám).

Jedu (auto, tramvaj, taxik).

Budu před (kino, divadlo, restaurace, škola, obchod).

Přijde před (oběd, konference, představení).

Tvoje věci jsou pod (stůl, skříň, křeslo, židle).

Jsem není spokojený s (profesor, lekce, bufet, naše knihovna).

Půjdu do kina s (Vášek, Petr, Marcela, můj soused, tvůj bratr).

2. Ответьте по образцу:

Kde je stanice metra? — Hned za tím parkem. - A kde je ten park? — Hned za…

park, ten most, divadlo, ten dům, ta známá pražská kavárna, tvoje fakulta, — ta čínská restaurace, to malé náměstí, ta samoobsluha, ten velký hotel

3. Скажите по образцу: Byl jsem nadšený tím koncertem .

Anežský klášter, Svatovítský chrám, Staroměstský orloj, Staroměstské náměstí, Karlův most, chrám svatého Muikulaše, Loreta, Zlatá ulička, Karlštejn, Konopiště, Národní divadlo, ten Formanův film, Brno, Tatranská Lomnice

4. Jsem ráda, že se vám ta práce líbí. - Ano, jsem spokojen s tou prácí.

ubytovna, hotel, byt, pokoj, kurs, nábytek, kancelář, program, exkurse

5. S kým mluvíš? - S Pavlem .

Monika, dcera, Věra, Karel, Tomáš, Aleš, Olga, Marie, pan prezident, tvoje žena, tvůj manžel, tvůj učitel, můj šéf, tvoje maminka, naše sekretářka, její bratr, náš nový kolega

6.

S čím chceš tu kávu? — šlehačka, vaječný koňak, karamel, čokolada

S čím chceš chlebíček? — sýr, šunka, salám, vejce

S čím chcete čaj? — cukr, citrón, med, rum, mléko

S čím chcete coka-colu? — citrón, led

7. Jaký byt hledáte? — Hledám byt s koupelnou .

pěkný balkón, velká terasa, ústřední topení, velká hala, velka kuchyně, plyn, nábytek, telefon, přislušenství, velké okno

8. Nechce být studentem, chce být učitelem. — Nechce být učitelem, chce být …..

- ředitelka, doktorka, spisovatelka, kuchařka, žena v domacnosti

- ředitel, inženýr, univerzitní profesor, ministr, pilot, generál, spisovatel,

9. Kde se uvidíme? — Před kinem.

hlavní vchod, Národní divadlo, restaurace, váš hotel, vaše škola, stanice metra, Hlavní nádraží, Obecní dům, Prašná brána, Hlavní pošta,

10. Kde je moje pero? — Pod tím velkým stolem .

tužka — ta žlutá židle, slovník — to široké okno, učebnice — ta černá taška, peněženka — to modré sako, kalendář — ten červený svetr, sešit — ten německý slovník, svetr — ta hnědá postel

11. S čím? — s tvým novým bytem

jeho starý klíč, jeho sympatická kamarádka, její mladší sestra, její nové auto, naš občanský průkaz, jejich nový prezident, jeho nová práce, jeho nová košile, našé staré kolo, váš mladší syn, ta naše sekretařka, ten tvůj hezký chlap, muů velký byt, tvá černá kočka, tem jeho malý pes

12.

Vratil se před (hodina, měsíc, týden)

Odešel před (oběd, konference, poledne)

Boty jsou pod (stůl, židle, křeslo, skříň)

Do kina jdu s (dcera a syn, můj kolega, Alena a Tomáš)

Jím chleba s (máslo, džem, sýr, salám)

Mám kafe s (mléko, cukr, rum, šlehačka)

Модальные глаголы

Muset

Musím jet — musíme jet долженствовать,

musíš jet — musíte jet нужно,

musí jet — musí jet придётся

Musím si koupit jízdenku. Я должен купить проездной билет.

Musím hodně studovat. Я должен много учиться.

Musím jít spát. Я должен идти спать

Musís se podívat, kde je. Ты должен посмотреть, где она.

Chtít

Chci jít — chceme jít хотеть

chceš jít — chcete jít

chce jít — chtějí jít

Chcete jít do kina? Вы хотите идти в кино?

Ne, nechcí kávu. Нет, я не хочу кофе.

Smět

Smím jít — smíme jít сметь, иметь право

smíš jít — smíte jít

smí jít — smějí jít

Nesmím kouřít. Мне нельзя курить.

Smíme jít do kina? Нам можно пойти в кино?

Smím vstoupit? Мне можно войти?

Moct = moci

Můžu (mohu) — můžeme мочь

můžeš — můžete

může — můžou (mohou)

Už můžeme jít domů. Мы уже можем идти домой.

Můžete se na to podívat? Вы можете на это посмотреть?

Nemůžu jet do Prahy. Я не могу ехать в Прагу.

Umět

Umím (český) — umíme знать, уметь

umíš — umíte

umí — umějí

Umím vařit dobrou kávu. Я умею варить хороший кофе.

Tomáš neumí anglicky. Томаш не знает английского.

Neumějí mluvit česky. Они не умеют говорить по-чешски.

Mít

Mám — máme нужно, необходимо,

máš — máte следует

má — mají

Máš koupit nový slovník. Тебе нужно купить новый словарь.

Mám přijít v sobotu? Мне нужно прийти в субботу?

Máme už běžet do školy. Мне нужно бежать в школу.

Сравните:

Mám koupit auto. Мне нужно купить машину.

Smím koupit auto? Мне можно купить машину?

Musím koupit auto. Я должен купить машину.

Chcí koupit auto. Я хочу купить машину.

Můžu koupit auto. Я могу купить машину.

Umím kupovat auto. Я умею покупать машину.

Cvičení:

1. Отвечайте по образцу: Studuju češtinu. (muset) — Musím studovat češinu.

Nakupujeme (muset)…

Odpočívaš večer? (moci)…

Eva pracuje v obchodě (chít)…

Pan Kubát a paní Kubatová jedou do Prahy (chtít)…

Nepřijdeme pozdě (chtít)…

Vysvětluje profesor novou gramatiku? (chtít)…

Chodím pěšky (mít)…

Už vystupujeme? (mít)…

Jana a Dana chodí do kina (smět)…

2. Запретите Гелене это делать по образцу: Heleno, nesmíš…

Můžu tady odpočívat?…

Můžu během lekce mluvit?…

Můžu v nemocnici kouřit?…

Můžu jet v sobotu do Brna?…

3. Вставьте по смыслу глаголы mít, muset

Jak se …? Já se… moc dobře … každý den brzo vstávat. Večer … studovat. … se naučit dobře česky. Můj kamarád … tady holku … mi napsat. Tu čokoládu koupit prostě …! …to udělat do večera.

4. Используя разные модальные глаголы. составьте предложения со следующими словосочетаниями:

Dnes přijít, jít na koncert, udělat večeři, mluvit česky, chodit na kurs češtiny, platit, brzo vstávat, jít na pivo, pít, jet do Ameriky, smažit husu

5. Скажите по-чешски, что вы можете и не можете делать, что вы должны и что не должны делать.

6. Вставьте нужные модальные глаголы:

… se vás na něco zeptát? … na mě chílku počkát? Dnes nikam nepůjdu … se učit. Venku … zůstat do sedmi hodin. Odjet domů … do pátku. Zeptej si tatínka, jestli … jít ven. Zítra to … být hotové. Lékař říkal, že ne …. chodit na slunce. když mu budeš něco …. zatelefonovat. Matka řekla, že… jít domů.

7. Переведите:

Мне нужно ходить пешком. Вы не имеете права (вам нельзя) курить в комнате! Я могу каждый день смотреть телевизор. Вы хотите черный кофе? Вы должны много учиться. Мне нужно идти на факультет. Мы не хотим говорить по-русски. Я умею варить хороший чай. Вы можете ходить на работу. Нам можно это купить? Я не должен пить пиво. Я могу много работать. Они не знают английского. Вы не должны это делать. Они не хотят ехать в Прагу. Я живу со своей сестрой. Вчера я говорил с Томашем и его старой подругой. Твой словарь находится под большим шкафом. Мой факультет — за тем большим новым отелем. Перед большим магазином находится парк с игровой площадкой. За тем современным театром вы можете увидеть мой дом. С кем ты разговаривал вчера? Ты доволен этой симпатичной девушкой?

 

Урок 11

Алфавитный список предлогов и их основные значения

bez, beze — G — без — Přišel bez syna. Dělá to beze strachu.

během — G — в течение, в ходе — Během roku, během práce byli dalšíproblémy.

blízko — G — не далеко от — Bydlíme blízko divadla.

dík, díky — D — в результате, благодаря — Díky tvé pomoci se to podařilo.

do — G — а) в, внутрь — Jel do lesa.

б) до (время) — Zůstal tam do roku 1945.

в) раньше чем — Udělam to do středy.

г) для (назначение) — Plášť do deště je tvůj?

д) до определённой степени — Pracoval do únavy. Jedl do sytostí.

doprostřed — G — в центр — Stůl postavili doprostřed pokoje.

dovnitř — G — внутрь — Hodil granát dovnitř bunkru.

jménem — G — от имени, — Děkuji vám jménem fakulty.

— вместо — Vítal delegaci jménem primátora.

k, ke — D — а) к(время) — Přijde k šesté hodině.

б) к (цель = на) — Co máme k obědu?

в) к (отношение) — Láska k dětem, voda k pití

— Ty barvy se k sobě nehodí.

kolem — G — а) около, вблизи — Kolem divadla je park.

б) вокруг — Stáli kolem učitele.

в) мимо, минуя — Cesta kolem lesa. Jel kolem obchodu.

г) около (время) — Kolem poledne, kolem osmé.

kromě — G — а) кроме — Ordinuje denně kromě pondělí.

б) за исключением — Tam byli všichni kromě mně.

kvůli — D — а) из-за (причина) — Dělá to kvůli slavě.

б) для, ради — Přišel kvůli tobě.

в) относительно — Přišel kvůli úklidu.

mezi — I — между:

а) где, когда — Obývací pokoj je mezi ložnicí a pracovnou. Je mezi pátou a šestou.

— A — б) куда — Pojďte mezi nás.

— L — в) в течение — Mezi řečí se o tom zmínil.

mimo — A — а) кроме — Mimo sestru měl ještě bratra.

б) за пределами — Je mimo město.

místo — G — вместо — Příšel místo sestry. Udělám to místo něho.

na — A — на: а) куда — Vystoupil na horu. Dej to na skříň (na stěnu).

б) контакт — Tlačí na zvonek.

в) время — Na Nový rok, na hodinu odešel. Odlož to na červen.

г) цель — Jdeme na procházku. Peníze ne nákup.

д) причина, отношение — Udělal to na mou prosbu. Je chromy na obě nohy.

— L — а) место — Knihy jsou na stole. Je to na Moravě.

— б) отношение — Co je na něm zajímavého?

nad — A — над:

а) куда — Nový obraz jsem pověsil nad stůl.

б) мера и степень — Je to nad mé síly.

— L — над: где — Držte ruce nad hlavou.

naproti — D — напротив — Seděl naproti otci. Dům je naproti divadlu.

napříč — G — поперёк — Položil se napříč cesty.

následkem — I — из-за, в результате — Oslepl následkem zranění.

navzdory — D — вопреки — Jel tam navzdory radám přátel.

nedaleko — G — недалеко от — Máme hřiště nedaleko školy.

o — A — об опору — Opíral se o stůl.

удар о… Udeřil se o stůl.

— D — питание (на) — Žil o chlebu a vodě.

— L — а) в, во (время) — O vánocích, o půl druhé, o půlnoci

б) на (мера сравнения) Byl o dva roky mladší.

в) количество — Dům o deseti patrech.

ob — A — каждый (по счёту) — Chodil do nemocnice ob den.

od, ode — G — от:

а) место, исходная точка движения — Plzeň je na západ od Prahy.

Odešel od nás.

б) исходная временная точка — Je už od podzimu nemocný. Od rána na vás čekám.

в) происхождение — Opera od Janáčka

г) принадлежность — Klíče od domu, límec od košile.

ohledně — G — относительно — Přišel ohledně svého syna.

po — L — а) по (место) — Chodil po zahradě.

б) после(очерёдность) — Kdo bydlel po nás v tom bytě?

в) по, после (последствия) — To má po otci. Po léku je mu lépe.

г) по (способ) — Po přikladu svého otce je tam.

— после — Po obědě půjdeme ven.

— в течение — Pracoval jsem po celou noc.

— до каких пор, до чего — Sledoval jsem kurs až po — pa tnáctou lekci.

pod, pode — A — под

а) куда — Dejte si ruce pod hlavu.

— I — б) где — Držte ruce pod hlavou.

б) образно — Je to zakazano pod pokutou.

podél — G — вдоль — Podél řeky stojí mnoho chat.

podle — G — по, — Hráli podle pravidel.

— в соответствии с — Jedná podle svých zásad.

pomocí — G — при помощи — Překládá pomocí slovníku.

pro — A — для:

а) цель — Literatura pro mládež

б) отношение — Dopis pro bratra, to je pro mně.

в) из-за — Pro nemoc nepřišel.

г) за — Jsme pro mír.

д) про — Nečtu pro sebe.

proti — D — против — Pluli proti proudu.

вопреки — Udělal to proti rozkazu.

před — A — перед (куда) — Před dům přijelo auto.

— I — а) перед (где) — Před domem je auto.

б) перед кем — Takhle před námi nemluvte.

в) до (время) — Přišel před pátou.

г) истекшее время — Odjel před týdnem. Před hodinou odešel.

přes — A — через (с одной стороны на другую) — Pošli jsme přes pole.

— на — Dál si kabát přes ramena.

— более чем — Přednáška trvala přes hodinu.

— в течение — Zůstane tam pres noc.

— вопреки — Učinil to přes můj zákaz.

při — D — у, около — Skříň stála při zdi.

— вовремя — Při snídani čte noviny.

s, se — I — вместе с — Přišel se synem.

— с (содержание) — Láhev s vínem, konzerva s masem.

skrz — A — через, проникновение — Jde se tam skrz les.

u — G — у, около — Bylo to u moře.

— у кого — Bydlí u rodičů.

— у — (где) — Hostinec U zlatého lva.

— от — knoflik u košile, noha u stolu

uprostřed — G — в середине — Uprostřed náměstí je pomník.

uvnitř — G — внутри — Uvnitř obálky je dopis od N.

v, ve — L — а) в (место) — Pracuje v tovarně.

б) ситуация — Auto je v opravě.

в) особенность — Muž v šedivém kabátě.

— A — а) в (время) — Ve stanovenou dobu, v zimě

б) дни недели, часы — v sobotu, v jednu hodinu

včetně — G — включая — Týká se to všech vozidel včetně traktorů.

vedle — G — а) около, у — Bydlím vedle hotelu.

б) кроме того — Je sochař a vedle toho maluje.

vůči — D — в отношении, к — Byl vůči mně moc laskavý.

z, ze — G — а) из(откуда) — Vyšel z kanceláře.

б) из (происхождение) — Je to ze skla. Je z Brna.

в) причина — Mám strach z operace.

г) из (часть, выбор) — Z čeho se skladá voda?

za — A — а) за чем-то, за предметом — Za domem je zahrada.

б) за кем-то, кто впереди — Běžel za mnou.

в) раз в…. - Jednou za týden.

г) за сколько — Přečtu tu knihu za neděli.

д) счёт — za prvé, za druhé

е) стоимость, цена — Koupil jsem to za 20 korun.

— G — во время, в течение — za války, za vlady Karla IV

* * *

Cvičení:

1. Слова в скобках поставьте в нужные падежи

a) Ze (sešit) vypadl kousek (papír). Stál jsem vedle (profesor). Přišel jsem po (Petr). Jdu k (pán ředitel). Byli jsme blízko (most). Vrátím se pro (klíč). Mluvil jsem s (přítel). Na (talíř) nebylo nic. Stalo se to před (rok). Byl jsem v (pokoj). Je v (park). Díval se na (strýc). Mluvil o (přítel). Přišli jsme k (les). Vezmu si kousek (cukr). Bydlíme v (hotel). Poznali ho podle (křik). Přijedu v (květen). Byl jsem u (bratr). Zůstanu u (přítel). Stojí před (auto-bus). Chodil jsem často k (strýc). Mluvil o (pan docent).

b) Před (chvilka) odešel. Do (sobota) to nedodělám. Přišel až po (Jana). Počkám před (fakulta). Budu čekat na (ulice). Zůstal ležet v (postel). Láhev byla do (polovina) plná. Vratím se o (půlnoc). Ve (škola) nebyl. Do (Praha) jsme přijeli v (noc). Jdu pro (voda). Jeli jsme k (teta). Půjdu tam se (sestra). Chodí po (zahrada). Byl tady před (hodina). V (budova) nikdo není.

c) Dívá se z (okno). Vezmu si kousek (maso). Jezdí na (kolo). Dívali se do (zrcadlo). Stáli jsme před (divadlo). Chodil po (město). Nemáš něco k (jídlo)? Díval se do (slunce). Zustaneme až do (ráno). Umyl se v (umyvadlo).

Jde pro (mléko). Potřebuji kousek (mýdlo). Vystoupil z (auto).

d) Před (vesnice) půjdeme k (les). Z (práce) přijdu před (poledne). Jdu do (obchod) pro (houska). Do (kolej) se vratí za (hodina). Půjdu do (knihovna) a potom na (večeře). Učil se od (ráno) do (večer). Koupil jsem něco pro (matka) a pro (bratr). Stáli jsme na (chodba) před (posluchárna). Po (snídaně) chodím do (park). Před (měsíc) byl jsem u (strýc). Děti šly ze (škola) na (hřiště). V (kufr) ani ve (skřiň) to není. Před (týden) byl jsem na (výstava). S (kamarád) jsem se setkal na (ulice). Mluvili jsme o (divadlo a film). V (pokoj) není, je asi v (jídelna). Musím psát (tužka). K (lékař) půjdu po (neděle).

e) S (otec) ještě nemluvil. Před (týden) jsem se s (Karel) setkal. Díval jsem na (pes). Pojedeme k (dědeček). Jsem tady od (červenec). Pojedu k (otec). Počkám tady na (bratranec). Seděl na (koberec). Napil se z (láhev). Mám koupit kilo (mrkev). Sedí na (podlaha). Pojedeme k (babička). Našel jsem to v (kniha). Mluvili o (literatura a gramatika). Voda je ve (sklenička). Na (katedra) už není. Hádali se kvůli (sousedka). Během (měsíc) budu v (Brno). Na (střecha) sedí holub. (Matka) nic neřekli.

f) Pes seděl pod (stůl). Budu čekat před (dům). Hraje si s (nůž). Seděli kolem (stůl). Přišli jsme k (dvůr). (Vůl) zapřahli do (vůz). Kde je sáček se (sůl)?

g) Do (oběd) se z (les) nevrátíme. Na (venkov) zůstanu do (srpen). V (časopis) vyšla část (článek). Od (čtvrtek) čekám dopis s (domov). Od (včerej-šek) mám něco v (ucho). Na (stůl) našel kousek (chleb). Od (leden) bude pracovat na (ministerstvo). Bydli v (domek) vedle (kostel). Z (dům) odešel po (ráno) a přišel až po (oběd). V (kostel) ani na (zámek) jsem nebyl. V (divadlo) nebudou v (červen) hrát. Sejdeme se u (autobus) nebo až na (hrad). Ode (dnešek) nezůstanu v (dům) sám. Po (jídlo) usnul v (křeslo). Půjdu do (obchod) pro láhev (ocet) a pro kilo (cukr). Uprostřed (most) se něco na (vůz) rozbilo. Koupali se v (jezero) a plavali daleko od (břeh). Dveře do (sklep) jsou vedle (východ). Do (listopad) je ještě dost (čas). V (kino) seděl v (kábat).

h) Včera jsme byli v (blízky hotel) na (pivo). Vedle (obraz) visí kříž z (nějaký kov). Obrázky jsou kreslené na (tmavé dřevo) a na (černé sklo). Okna (malý domek) vedou do (velký sad). Po (každé slovo) se díval do (svůj zápisník). V (rukopis) našli slova z (nějaký neznámý jazyk). O (ten památník) jsem přečetl v (Rudé právo). Zůstal sedět na (zelený trávník). (Velká část) (nábytek) jsme našli až v (nejtemnější kout) (pokoj).

ch) V (léto) pojedu k (příbuzný). Domluv se s (strýc Petr). Zavoláme (pan vrchní). Dej to (pan Dlouhý). Kdy budeš mluvit s (Honza Veselý). Půjde-me sami, bez (Vlaďa). S (otázka) se obratil k (předseda). S (ten starý protiva) nemluv. Odpoledne půjdu k (Tonda Hříbek). Orchestr bude hrát s moc (dobrý houslista). Na (vedoucí) počkám na (katedra). V (zoologická zahrada) je lev. O (má kolegyně) nemluvte. (Ročniková práce) musím dát do (minulý týden). Země byla bez (král). Polévka se vaří v (kotel). V (pravý roh obrazu) je postava (anděl). Viděli jsme (první motýl).

i) Bylo tam hodně (čerstvý sníh). Z (les) přinesl (velká houba). V (minulý semestr) byla reforma. Mluvili jsme o (Karel Borovský) a (František Palacký). Chodil jsem do (park) s (Vladislav Vančura). Mám (reprodukce) obrazu od (Karel Hájek). Koncert bude ze skladeb (Hektor Berlioz). Znám dobře (Helena Janáčková) a (Lenka Parolková).

2. Имена собственные употребите в родительном падеже

melodram — Zdeňek Fibich, ilustrace — Vlastimil Rada, opera — Leoš Janáček, román — Václav Beneš, obraz — Mikuláš Galanda, opera — Ivan Zajíc, román — Jakub Kolas, symfonie — Martin Držič, plakát — Alfons Mucha, reprodukce — Věra Macháčková, spis — Jan Amos Komenský, komedie — Karel čapek, kresba — Jozef Mánes, hra — Alois Jirásek, povídka — Jan Neruda, kniha — Lida Kovalská, byt — Blažena Havlová.

3. Раскройте скобки:

Byli tam studenti z (celé město). Potkali jsme tam (nějaký pán). Seděl s (dobrý přítel). Jdeme do (nový byt). Viděl jsem tam (černý pes). Počkáme na (druhá strana). Chodili po (dlouhá chodba). Koupali se v (studená řeka).

jsou tam okna z (barevné sklo). Jdeme z (noční představení). Od (včerejší ráno) jsem doma nebyl. Jedu do (Jížní Amerika). Dám to (mladší bratr). Nemáš trochu (horká voda)? Bydlíme v (tichá ulice). Tramvaj jede do (Hlavní nádraží). Je tam kvůli (jediné slovo). Před (sedmá hodina) bude tma. Bydlí u (železniční most). Byli jsme v (sousední pokoj). Budu mluvit s (váš otec). Noviny jsou pro (váš dědeček). Je tady dopis od (tvůj bratr). Na (můj stůl) nic není. S (jeho pomoc) to uděláme. Dej to (můj profesor).

4. Личные местоимения в скобках замените притяжательными и поставьте их в нужные падежи.

Přišel tam s (on) sestrou. Pozdravujte (vy) bratra. Byl to (já) chlebiček. Bydlí u (ona) babičky. Dám to (ty) matce. Znám (Vy) tetu. Mluvíme o (ty) práci. Před (já) bratrem o tom nemluvíme. V (já) pokoji to není. Tramvaj jede kolem (já) fakulty. S (my) babička nebydlíme. (vy) otcovi to neřeknu.

5. Вставьте подходящие предлоги:

Večer půjdu…. divadla. Ten obchod je hned… fakultě. Bydlí….. nemocnice. Chodíme… zahradě. Seděli… stromem. Pes umí skákat….. plot. Stůl stojí…knihovnou a posteli. Kdo seděl…. tebe? …. tety jsem nebyl. Chodil….. budovy a nemohl najít vchod. Pes se schoval…. postel. …. škole seděl… mě. Chodil….. okna… stolu. Jak mám jít….

koleje…. fakultu? Lehl si…. lavičku a svetr si dal… hlavu. Jdou…. kina, tak půjdeme… nimi. Musím jít…. lékaři. Celý týden jsme jezdili….. Slovensku. Stál…. kolena….. vodě. Divadlo jezdilo… venkově. Pes chodí…mnou. Budu doma… pět minut. Byl tady… polednem. Musím tam být… jednu hodinu. Jsem tady už…rána. ….. jaře pojedu domů. Počasí se změnilo…. hodiny. … deset minut představení začíná. Každý den má číst… jídle noviny. Návštěvu odliožili… pátek. Teď… noci nikam nepůjdu. … války lidé tady bydleli…. sobotu budu pracovat… deseti hodin. … tebe to není tak těžké. nemáš něco… jídlu? Není doma, šel… noviny. Nemohl to dokončit… nemoc. Udělal to… pravidla. Zítra přijdu…. chvíli dřív. Dopis mi poslal… své sestře. Ten obraz je… znamého malíře. Prazdniny budeme mít… týden delší. Ten dárek má…. babičky. Budu čekat… fakulty…pěti hodin. …. koncert jít nemohu, jděte…. mě. Musím si ještě… něco jít… obchodu. ještě… polednem musím jít… knihovny. ….. špatného počasí zůstaneme….městě. … řeči jsem poznal, že je… Moravy. Kluka poslali… tetou…. zoologické zahrady.

6. Выражения в скобках поставьте в нужные падежи с соответствующими предлогами.

Stál (otevřené okno). Knihy jsem dal (skříň). Bratr šel (profesor). Došel až (vchod). Televize stala (stůl). (sklenice) nalila mléko. Pojedeme (hrad). Klik se schoval (strom). (stůl) stojí několik křesel. (divadlo) je kavárna. Pojede (příbuzný) a dva dny bude (Praha). (šest hodin) mám byt (fakulta).

(večeře) nic nepil. Kino nehrají každý týden, ale (týden). Odešel ještě (tma). Mám jít (mléko)? (ta chyba) to musím přepsát. Vrátí se (týden) později. (svátek) dostala velkou kytici. (fakulta) zůstanu až (večer). (vaše rada) jsem tal jel až (léto). (nemoc) mu musíme odložit zkoušku (listopad). (měsíc) bude zdrávý. Mám lepidlo (papír). (sousedka) budu až (zítra). Poznali jsme (hlas). (práce) mu bolela ruka. Co je tady (pití)? (literatura) ho zajímá i historie. Cukroví jsme pekli (předpis). (špatné počasí) je ta cesta nepřijem-ná. Přijdu asi (půlnoc). (neděle) už má být hezky. Lékař mi dal něco (kašel). Půjdeme na představení (šest hodin). Odešel z divadla (druhé a třetí dějství). (poslední hodina) telefonovalo osm lidí.

Сравните случаи употребления предлогов za, během :

во время чего — при каких обстоятельствах

během roku, během bouřky — za špatného počací, za každého počasí,

během práce, během války — za deště, za bouřky, za jeho pomoci,

během vlády Karla Čtvrtého — za tmy, za vlady Karla Čtvrtého

7. Употребите подходящие по смыслу предлоги za, během :

Závod se bude konat…. každého počasí…. fotbalového utkaní došlo k několika incidentům. Vyšli jsme pozdě a domů jsme došli až…. tmy… cesty jsme udělali několik přestávek…. přednášky spal…. komunizmu lidé nemohli volně cestovat. Karlova univerzita byla založena….Karla Čvrtého. Rukojmí se podařilo osvobodit… pomoci pracovníků Červeného kříže…. schůze jsme mluvili o několika důležitých problémech… husté mlhy došlo na dálnici k hromadné havarii. Podařilo se mi to… jeho pomoci přeložit. Seznámil se svou budoucí ženou….. natáčení tohoto filmu. K vraždě došlo na náměstí…. bílého dne.

8. Вставьте подходящие предлоги během, za, vedle, kromě, podle :

…..(svůj obyt v Praze) jsem chodil do intenzivního kurzu češtiny…(pomoc svých přátel) už češtinu docela dobře zvládám. Ale televizním pořadům ještě moc nerozumím….. (zpráva o počasí a večerníček). Učil jsem se….. (několik různých knih). Ale….. (kurz) mi také pomáhali moji čeští přátele. Bydlí hned….. (my), naše děti si hrájí s jejich dětmi….(besedy s nimi) jsem si stále opakoval a obohacoval svoji slovní zásobu….(můj názor) nejlepší učitelkou je praxe. Ale… (praxe) je nutné se také učit gramatiku… (mé míněni) naučit se cizí jazyk chce hlavně pevnou vůli a motivaci.

9. Вставьте предлоги během, podél, blízko, doprostřed, uprostřed, dovnítř, vevnitř, kromě, místo, kolem

Postav ten stůl….(pokoj).

…. (město) stál starý hrad. Cesta k hradu vedla…. (řeka). Po-koušeli jsme se dostat… (hrad). Věděli jsme, že… (hrad) se každou neděli konají šermířské turnaje. Šli jsme….. (hrad) a koněčně jsme našli hlavní vchod….(my) tam už bylo několik turistů. Sedli jsme si na trávník…..(hlavní nádvoží) a čekali jsme, co bude. Za chvíli přišla skupina muřů v historických kostýmech a postavila se…(nádvoří). Museli jsme si přesednout, ale tak, abychom byli….(oni) a dobře na ně viděli. ….. (šermířský turnaj) se děti výborně bavily. Po jeho skončení se jim ani nechtělo domů a běhaly po travě, předváděly šerm… (dospělí šermíři).

10. Напишите 10 предложений спредлогами

během, za, vedle, kromě, podle, podél, doprostřed, dovnitř, vevnitř, doprostřed

11. Составьте свои предложения с предлогами místo, ohledně, pomocí, jménem, včetně

 

Урок 12

СКЛОНЕНИЕ СУЩЕСТВИТЕЛЬНЫХ МУЖСКОГО РОДА

Единственное число

Неодушевлённые существительные твёрдой разновидности

N. můj nový sešit — tvůj starý dům

G. mého nového sešitu — tvého starého domu

D. mému novému sešitu — tvému starému domu

A. můj nový sešit — tvůj starý dům

V. můj nový sešite! — tvůj starý dome!

L. mém novém sešitě — tvém novém domem

I. mým novým sešitem — tvým starým domem

1. По образцу существительного sešit склоняются неодушевлённые существительные мужского рода, оканчивающиеся на твёрдый согласный основы:

У существительных с суффиксом — ek и — en в формах косвенных падежей буква — e будет беглой:

domek — v domku, stolek — na stolku, leden — v lednu, březen — v březnu

2. В родительном падеже ед. числа неодушевлённые существительные имеют в большинстве случаев окончание — u: dub- z dubu, stůl — u stolu,

но некоторые существительные имеют окончание — a:

К ним относятся:

а) нарицательные существительные, то есть обозначающие общие названия всех однородных предметов, лиц, событий:

večer — do večera, oběd — do oběda, kout — do kouta, le s- z lesa,

kostel — do kostela

б) названия месяцев: leden — od ledna, únor — do února

в) названия дней на — ek : čtvrtek — čtvrt ka , pondělek — ponděl ka , úterek — úter ka

а также слова dnešek — ode dneš ka, zítřek — do zítř ka

včerejšek — od včerejš ka

г) собственные географические названия: Jičín- z Jičína, Beroun — do Berouna,

У некоторых существительных в род. падеже ед. числа употребляется два окончания — a/ — u :Minsk — Minska= Minsku, bochník — bochníka= bochníku,

Иногда употребление разных окончаний зависит от смысла выражения или синтаксического сочетания.

Например, sen — snu, но в устойчивом словосочетании- mluvit ze sna — говорить во сне, první den roku — первый день года, но — do roka — до исте-чения года.

Cvičení:

1. Раскройте скобки, поставьте слова в нужном падеже:

a) Odešel od (strom, vchod, plot, les, dům, stůl).

Přišel k (les, děkanát, obchod, zámek).

Vidí (obraz, talíř, film, koberec, les,stůl).

Mluvili o (román, film, lístek, čtvrtek, plákat).

Vrátil se s (kufr, papír, lék, balík, cukr, med).

Přišel bez (sešit, magnetofon, kabát, svetr, klobouk, květ).

Čekal před (hrad, park, dům, ústav, most).

Sedí na (strom, komin, stůl, dům, slovník, most).

b) Ze (sešit) vypadl kousek (papír). Jsme blízko (most). Bylo to před (rok). Byl v (park). Přišli k (les). Bydlíme v (hotel). Přijedu v (únor). Sedí pod (strom). Půjdu bez (klobouk). Našel (sešit). Stojí pred (autobus). Dal to do (kufr). Ve (vlak) byla tma. Jsem tady od (červenec).

c) Pes seděl pod (stůl). Nebudu čekat před (dům). Hraje si s (nůž). Musíš to jíst s (chleb). Seděli kolem (stůl). Přišli jsme ke (dvůr).

d) Do (oběd) se z (les) nevrátíme. Na (venkov) budeme do (srpen). Od (pondělěk) do (pátek) budeme na (výlet). V (byt) nebyl, v (ústav) taky ne. V (časopis) vyšla část (článek). Od (čtvrtek) čekam dopis z (domov). Až do (říjen) chodil jsem bez (kabát). Na (travník) byla hromada (písek). Bydlí v (domek) u (hrad). Koupím si kus (sýr) nebo (salám). Zbytek (papír) položil do (stůl). Po (rok) z (rozhlas) odešel.

e) O (slovník) jsem se dozvěděl z (dopis). Plavali daleko od (břeh). Na (rybník) byla vrstva (led). V (mlyn) dostali kousek (chleb). Okna (domek) vedou do (sad). Stál na (balkon) a díval se do koruny (strom).

f) Zůstal na (chodník, břeh, most, parník, úřad).

Našel (kapesník, kabát, klovouk, pas, kufr).

Odešel s (sál, dům, ústav, děkanát, park, sklep).

Одушевлённые существительные мужского рода твёрдой разновидности

N. tvůj chytrý student, Pavel Horák

G. tvého chytrého studenta, Pavla Horáka

D. tvému chytrému studentovi Pavlu Horákovi,

A. tvého chytrého studenta, Pavla Horáka

V. studente! Pavle Horáku!

L. o tvém chytrém studentovi Pavlu Horákovi

I. tvým chytrým studentem, Pavlem Horákem

1. В родительном падеже единственного числа одушевлённые существительные мужского рода твёрдой разновидности имеют окончание — a: bratra, kamaráda, profesora.

2. В дательном и предложном падежах единственного числа одушевлённые существительные имеют окончание — ovi, иногда

— u. Личные имена, фамилии и нарицательные существительные со значением лица, профессии, родственных отношений, как правило, имеют окончание — ovi: Dej to bratrovi, řekni to Janovi. При употреблении нескольких существительных со значением лица окончание

— ovi имеет только последнее из них: Pavel Novák — řekni to Pavlu Novákovi, dej to pánu Janovi Kudláčkovi.

Нарицательные существительные имеют окончание — u,имена — ovi/ — u фамилии — только — ovi.

3. Винительный падеж у одушевлённых существительных совпадает с родительным падежом:

Dobře znám tvého bratra, pána Dvořáka, svého kamaráda, toho studenta.

Cvičení:

1. Раскройте скобки, поставьте выражения в нужном падеже.

Dostal jsem pozdrav od (můj dobrý kamarád). Jdeme na návštěvu k (můj dobrý kamarád, český student, starý dědeček, tvůj bratr). Seznamujene se s

(tvůj bratr, známý profesor, starý voják, tvůj soused). V knize přečetli jsme o jednom (hoch, ministr, doktor, dělník). Nevěřím tomu (doktor, biolog, hoch, básník). Dáme to (Karel Janáček, pan Švejk, Rudolf Nezval, Alfons Mach).

2. Образуйте звательный падеж:

(Zdeněk), kam jdeš? (Karel), máš čas? (Petr), kde jsi? (Mirek), kde máme cukr? (Pan profesor), dobrý den! (Milý bratr), kdy přijedeš? (Pan Novák), co to děláte? (Dědeček), dobrou noc! (Honza), máš hezký dům! (Bratřiček), jdeme domů!

3. Раскройте скобки, поставьте существительные в нужном падеже.

a) Přišel k (kamarád, pán, kluk, člověk, voják).

Vidí (člověk, dělník, závodník, profesor, soused).

Mluvili o (profesor, voják, student, děkan, hoch).

Dá to (autor, kluk, syn, tatínek, doktor, chlap).

Nechám to (kamarád, kluk, tchán, soused, dělník).

b) Pojedeme k (dědeček). S našim (kluk) je neštěstí. O (pán profesor) mluví ve městě. Byl v kině s (Karel Kudláček). Soused se mi ptal na (Zikmund Fišer). Pojedu do Prahy s (Tomáš Jan Stančuk). Máš (dobrý kamarád)? Co víš o (Filip Bárta)? Dáš (pán) korunu? (Pan Bobeček), máte pěkný chrapot! Jdu do kina s (Libor a Petr). Nechoď k (doktor). Jsem se setkal s (ministr). Psal jsem o (Jirásek a Hašek).To auto patři (Armstrong). Tomu (pán) ten klobouk nesluší. O (pan Strnad) jsme četli v knize. (Drahý pan doktor)! Vidím (velký chlap, ten mladý profesor, nemocný syn, šťastný manžel, starý pán). Dám peníze (nový lekář, dobrý soused, malý kluk, nový kamarád, starý pracovník).

4. Исправьте ошибки:

Byl jsem před velký domu. V tom dům bydli mého tatínka. Má dobrým sousedem. Ten má malý kluk. Vidíš toho profesor? Mluví s pán ředitele. Pan doktor, máte telefon? To nejsou nový student. O mém tatínek nic nevím. Miloš, jdeš do kina?

5. Поставьте в родительном и предложном падежах следующие словосочетания, используя предлоги bez, o :

můj nešťastný život, hrozný pondělek, malý protivný kluk, hezký Jozef Ptáček, špinavý starý sešit, lysý tlustý doktor.

 

Урок 13

Существительные мужского рода мягкой разновидности

Единственное число

одушевлённые — неодушевлённые

N. inteligentní můž otec — první stroj konec

G. inteligentního muže otce — prvního stroje konce

D. inteligentnímu muži, — ovi otcovi — prvnímu stroji konci

A. inteligentního muže otce — první stroj konec

V. inteligentní muži! otče! — první stroji! konci!

L. o inteligentním muži, — ovi otcovi — prvním stroji konci

I. inteligentním mužem otcem — prvním strojem koncem

1. В дательном и предложном падежах единственного числа у одушевлённых существительных мужского рода (тип muž) наряду с окончанием — i употребляется окончание — ovi. Последнее окончание употребляется обычно у личных имён и фамилий. Например:

Dej to Milošovi.Odnes to mému otci (-ovi), malíři (-ovi).

У неодушевлённых существительных употребляется окончание — i.

2. В звательном падеже обычным является окончание — i:

muži! přiteli! Leoši!

но существительные с суффиксом — ec имеют окончание — e, перед которым будет чередование c/ č:

otec — otče! chlapec — chlapče!

3. Форма винительного падежа у одушевлённых существительных совпадает с формой родительного падежа, а у неодушевлённых — с формой именительного падежа.

Viděl jsem vašeho otce. Viděl jsem nový stroj.

4. Некоторые существительные имеют особенности в своём склонении. К ним относятся слова: kůň, přítel, obyvatel и др.

Существительное obyvatel склоняется как существительное přítel.

N. kůň — přítel — učitel

G. koně — přítele — učitele

D. koni — příteli — učiteli

A. koně — přítele — učitele

V. koni! — příteli! — učiteli!

L. o koni — o příteli — o učiteli

I. koněm — přítelem — učitelem

Небольшая группа существительных мужского рода на — en типа kámen (plamen, týden, kmen, ječmen, hřeben) имеют также особенности: в единственном числе они склоняются по образцу мягкой и твёрдой разновидности (непоследовательно). То есть в родительном падеже они имеют формы существительных мягкой разновидности (kamene, plamene, týdne), а в дательном и предложном падежах — параллельные формы мягкой и твёрдой разновидности: kamenu/ kameni,týdnu/ týdni

N. kámen — týden — den

G. kamene — týdne — dne

D. kamenu — týdnu — dnu

A. kámen — týden — den

V. kamne! — týdne! — dne

L. kamenu, na kameni — týdnu, v týdni — dnu, dni

I. kamenem — týdnem — den

Некоторые односложные и двусложные существительные мужского рода сокращают долготу корневого гласного во всех косвенных падежах: например, vůz- vozu, dům — v domě, stůl — na stole, dvůr — na dvoře, vítr — větru,

У существительных мужского рода в именительном и винительном падежах единственного числа бывает беглое — e:

den — dne, stolek — stolku, domek — domku, Čapek-Čapka, но: led — ledu, mech — mechu, tkadlec — tkalce, švec — ševce.

Cvičení

1. Поставьте существительные в нужные падежи, раскрыв скобки.

a) Když jsme šli po (hřeben) Elbrusu, viděli jsme východ slunce. Jsme se dostali k (horký léčivý pramen). Socha byla udělána z (růžový kámen). Z toho (plamen) vyletela jískra.

b) Obdržel dopis od (svůj otec, náš učitel, tvůj chlapec, váš přítel, můj muž).

Blahopřeji (otec, strýc, učitel, přítel, chlapec, muž, umělec).

Vzpomínám si na (otec, strýc, učitel, chlapec, umělec, přítel).

Drahý (otec, strýc, učitel, přítel, chlapec, muž).

Mluvime o (otec, strýc, malíř, chlapec, učitel, umělec).

c) Byl jsem na návštěvě u (svůj dobrý přítel). Ve (velký pokoj) byl moderní nábytek. Chci vás seznámit se (svůj chlapec). Chlapec má rád (svůj starý učitel). Holčička si hrála na (velký koberec). Dlouho jsme mluvili s (známý umělec). Na výstavě jsou obrazy (náš známý malíř). Odnes to (můj dobrý přítel). Stál jsem u (nový stroj).

d) Musím promluvit s (můj přítel). Zůstal sedět na (kámen).Trvalo to asi půl (den). Napil se z (lesní pramen). Tahle mouka je z (ječmen). Nezůstal tam kámen na (kámen). Most byl postaven z (kámen). Neposloucha ani rozkazu (velitel). Je to citat z (Čapek). Do příchodu (otec) jsme nic nevěděli. Byl jsem v kině s kolegou (strýc). Na výstavě bylo hodně známých (umělec). Řekne to (učitel). Mluvil s (ředitel). Chodí po (koberec).

2. Ответьте на вопросы “Kam šel?”, “Kde byl?”

— pokoj, učitel, stroj, muž, kůň, umělec,

— ostrov, dům, Jihočeský kraj, orloj, otec.

3. Раскройте скобки:

(Vaš otec) to neřeknu. Z (druhý pokoj) vyšel pes. Pošlu to (můj přítel). Poslal jsem to (váš strýc). Nevím, co mám dělat se (stroj). Honza chce být (holíč). Seděl mezi (otec a strýc). Dej to (pán učitel).

4. Поставьте в родительный и предложный падежи:

kraj, milenec, nosíč, nůž, měsíc, překladatel.

Склонение существительных мужского рода на — a, — ce

(тип předseda и тип soudce)

N. předseda — soudce — Svoboda

G. předsedy — soudce — Svobody

D. předsedovi — soudcovi — Svobodovi

A. předsedu — soudce — Svobodu

V. předsedo! — soudce! — Svobodo!

L. o předsedovi — soudcovi — Svobodovi

I. předsedou — soudcem — Svobodou

По образцу předseda склоняются существительные мужского рода на — a (с предшествующим согласным основы):

hrdina — герой, houslista — скрипач, klavirista — пианист, kolega — колега, Neruda, Benda, Jirka, Franta

Существительные типа předseda в единственном числе склоняются как существительные женского рода (тип žena, за исключением форм дательного и предложного падежей, которые имеют окончание — ovi как одушевлённые существительные: Nerudovi, Frantovi, o komunistovi

Cvičení:

1. Слова в скобках поставьте в соответствующем падеже:

Na náměsti stoji pomník (sovětský tankista). Byli jsme na koncertě (známý pianista). Hovořili o (mladý houslista). Byl jsem u (hrdina války). Do divadla šel jsem s (Franta). Ten herec hrál (hlavní hrdina) v filmu. Můj syn chce se stát (houslista).

2. Просклоняйте: ten známý houslista, starý komunista, náš radce

3. Выберите из данных слов существительные типа předseda, soudce:

agronom, starosta, pilot, porotce, herec, houslista, partyzán, lesník, strojvudce, motýl, fotbalista, akrobat, policista, guláš, husita, les, obhajce, rubl, neposeda, sokol.

4. Раскройте скобки:

Obrátil k (soudce). Řekni to (předseda). Stal se (starosta). Seděl jsem s (tvůj kolega). Kdo se stane jeho (nástupce)? Král nevěřil (radce). Mluvil se (spravce firmy). Odpoledne půjdu k (Tonda). Jdeme k (zástupce ředitele). Orchestr bude hrát s (nový houslista).

Склонение неодушевлённых существительных иностранного происхождения на — us, — os.

Эти существительные, заимствованные из латинского или греческого языков, обозначающие большей частью отвлечённые понятия, употребляются только в формах единственного числа:

romantizmus, marxizmus, kosmos, rytmus, cirkus.

Они склоняются как существительные твёрдой разновидности по типу byt

N. socializmus — kosmos — virus

G. socializmu — kosmu — virusu

D. socializmu — kosmu — virusu

A. socializmus — kosmos — virus

V. socializme! — kosme! — viruse!

L. o socializmu — v kosmu — o virusu

I. socializmem — kosmem — virusem

Cvičení:

1. Раскройте скобки:

a) Do Moskvy přijel kolektiv (cirkus) z Činy. Ten básnik byl pod vlivem (futurismus). Organizmus se brání proti (virus). V Bělorusku prohlasili zásady (socializmus). Mám mnoho důvodů k (optimizmus).V Moskvě byla epidemie (tyfus). Děti byly v (cirkus). Obvinili ho z (egoizmus). Na (papyrus) jsou zapsána slova (hymnus).

b) Dostal injekce proti (tetanus). Pokládali ho za (génius). Pod mikroskopem uviděl (drobný organizmus). V hotelu se setkal s (nezvýklý luxus). Na (globus) tu řeku nenašel, musel se podívat do (atlas). Očekává se návštěva (papežský nuncius). Máme doma (kaktus), s tím (kaktus) matka je moc spokojená. Obvinili ho z (egoizmus). Lidé vystouplili z (autobus). Přečetl to bez (zbytečný patos).

c) Kdo by neslyšel o (Pythagoras)! Poletite do (kosmos) ještě dnes. Už jste četli (Virgilius)? Mám rád báje o (Daidalos a Ikaros) a o (Odysseus).

d) С данными словами составьте предложения, употребив слова во всех падежах.

Aischylos, Sofokles, Virgilius, tetanus, cirkus, autobus, rytmus

 

Урок 14

СКЛОНЕНИЕ СУЩЕСТВИТЕЛЬНЫХ МУЖСКОГО РОДА

МНОЖЕСТВЕННОЕ ЧИСЛО

Одушевлённые существительные, как правило, в именительном падеже имеют окончания — i, — ove, — e

Выбор окончания подчиняется определённым правилам:

Окончание — i имеют :

а) названия животных — psi, lvi, medvědi, sloni,

но некоторые имеют и окончание — ové:

krokodyli/ krokodylové, orli/ orlové, osli/ oslové, но: živočichové.

б) существительные на — ec: chlapci, milenci, sportovci, poslanci,

но: otcové, strýcové

в) существительные на — č: bohači, hráči, prodavači

г) существительные на — ík, — ák: diváci, pracovnici, žáci, kuřáci, dělnici, — kluci, otroci

д) существительные на — án, — ín, — oun: kapitáni, blondýni, vojíni, но: páni — pánové,

е) существительные на — er, — ér, — or, — ýr:

režiséři, doktoři, inženýři, pionýři,

ж) существительные на согласный — r, — ř, -t: bratři, ministři, švagři, malíři, lháři, docenti, atleti, roboti, idioti, — kamarádi,

Перед окончанием — i возникает чередование согласных основы:

k/ c, h/ z, ch/ š, r/ ř: dělník — dělníci, Polák — Poláci, soudruh — soudruzi, hoch — hoši, Čech — Češi, bratr — bratři.

Окончание — ové имеют:

а) имена людей: Františkové, Karlové, Janové,

б) члены семей, фамилий: Novákové, Lucemburkové,Čapkové

в) названия национальностей: Rusové, Britové, Italové, Arabové, Italové,

г) родственные отношения: otcové, dědové, synové, strýcové, tchánové,

но: bratranci, synovci, bratři, švagři,

д) титулованные личности: králové, princové, císařové

е) существительные, обозначающие людей, заканчивающиеся на

— g, — f, — l, — om и иностранные слова: fotografové, generálové, chirurgové,

ж) отдельные слова: pán — pánové, syn — synové, děd — dědové.

Окончание — e имеют :

а) существительные с окончанием на — tel : přátele, obyvatele, učitele, majitele

б) слова: manžele (muž a žena), anděle, Žide, Španele

в) слова на — an, обозначающие жителей городов, больших коллективов и национальностей: Pražané, Američané, vesničané, občané, svatebčané

Двойные окончания — i/ — é могут иметь заимствованные существительные на — at, — it: aktobati — akrobaté, diplomati — diplomaté.

Окончания — i/ — ové могут иметь:

— существительные на — ek : svědci — svědkové, špačci — špačkové

— существительные на — ik: заимствованные -

historici — historikové, kritici — kritikové

— существительные на — ce : soudci — soudcové ,

— некоторые слова: muži — mužové, vnuci — vnukové, páni — pánové.

В винительном падеже множественного числа нет категории одушевлённости, поэтому форма вин. падежа твёрдой основы не совпадает с формой родительного падежа:

Dobře znám tvoje kamarády. Vidím svoje bratry.

Существительные мягкой разновидности имеют одно окончание: — e:

Dobře znám vaše učitele. Kde jsouvašekošeamíče?

В предложном падеже мн. числа у одушевлённых существительных возможны окончания — ech, — ích. Наиболее распространено окончание — ech: soused — o sousedech, občan — o občanech, bratr — o bratrech.

Cуществительные с основой на-k, — h, — ch, — g имеют окончание — ích перед которым также представлено чередование согласных k/c, h/ zch/ š, g/z: dělník — o dělnicích, soudruh — o soudruzích, hoch — o hoších, filolog — o filolozích.

Такое же чередование видим у неодушевлённых существительных мужского рода множественного числа твёрдой основы.

У неодушевлённых существительных мужского рода наряду с окончанием — ích в предложном падеже множественного числа встречается окончание — ách. Это окончание широко представлено:

а) у уменьшительных существительных на — ček:

balíček — v balíčkách/ balíčcích, obláček- v obláčkách/ obláčcích,

б) у отдельных существительных на — ek: kousek — po kouscích/ po kouskách, hrnek — v hrncích/ v hrnkách,

в) у отдельных существительных на — k в словах разговорного языка: dřeváky — v dřevákách, tepláky — v teplákách.

г) в установившихся словосочетаниях типа ve snách.

Cvičení:

1. Скажите по образцу: jeden Arab — dva Arabové

jeden Ital, jeden Rus, jeden Angličan, jeden Bělorus, jeden Němec, jeden Nor, jeden Slovák, jeden Polák, jeden Rakušan, jeden Pražan, jeden Řek, jeden Čech, jeden Američan, jeden Moskvan, jeden Novák, jeden Karel, jeden Číňan, jeden Kanaďan, jeden Maďar

Склонение прилагательных и существительных мужского рода твёрдой разновидности

неодушевлённые

N. moje/ mé nové byty — stoly — kousky

G. mých nových bytů — stolů — kousků

D. mým novým bytům — stolům — kouskům

A. moje/ mé byty — stoly — kousky

V. moje/ mé byty! — stoly! — kousky

L. mých nových bytech — stolech — kouscích

I. mými novými byty — stoly — kousky

одушевлённые

N. moji/ mi novi kamarádi — pánové — občané

G. mých nových kamarádů — pánů — občanů

D. mým novým kamarádům — pánům — občanům

A. mé noví kamarády — pány — občany

V. mé noví kamaradi! — pánové! — občané!

L. mých nových kamarádech — pánech — občanech

I. mými novými kamarády — pány — občany

Cvičení:

1. Образуйте творительный падеж множественного числа от следующих словосочетаний :

O dlouhém dialogu, o některém archeologovi, na kulatém stolečku, v dobrém hotelu, o hodném chlapečku, o známém kluku.

2. Образуйте множественное число:

hodný hoch, dospělý syn, malý krtek, velký komár, starý zubr, šedý vlk, slovenský partizán, ruský mužik, pražský rodák, politický pracovník, německý basník, divoký králík, dobrý autor, vojenský pilot, bystrý pes, vesnický pracovník, nový soused, chycený pstruh.

3. Раскройте скобки, поставьте существительные в нужных падежах множественного числа:

Už jsi mluvil s (bratři)? Byl jsem tam s (kamarádi). Na (stromy) rostou (ořechy). Půjdeme po (schody). Bydleli jsme ve (stany). Chodili jsme po (obchody). Někdy chodíme na (koncerty). Všechno mám v (kufry). Ze (snímky) nemůžeme vybrat. Budeme číst několik (članky). Bydleli jsme v (hotely). Jedla to po (kousky). Koupasli se v (rybníky) a (potoky). V (balíky) je sklo. Chodili jsme po (lesy). Musíš chodit po (chodníky). Byli jsme v (kostely), na (hrady) a na (zámky). Co je na (talířky)? Je to v (tvé slovníky).

4. Дополните предложения, используя слова из скобок.

Vraceli se z (parky, obchody, lesy, podniky). Nechám to (kamarádi, kluci, hosté, soudruzi,). Čekají tu na (bratři, synové, sousedé, studenti). Setkali se s (profesoři, studenti, vojáci, Slováci). Přišli jsme k (rybníky, stromy, domy, dědečkové, občané, Rusové, kluci).

5. Образуйте формы единственного числа.

Přečetli si ty dopisy. Těmi způsoby to nejde dělát. O těch klucích jsme ještě neslyšeli. S těmi případy jsme nepočítali. Cukroví připravujeme na pomaštěných plechách. Mám jíst té dorty po kouscích. V baličcích dostali jsme knihy. V těch obchodech nejsou stoly.

СКЛОНЕНИЕ СУЩЕСТВИТЕЛЬНЫХ МЯГКОГО ТИПА МНОЖЕСТВЕННОГО ЧИСЛА.

неодушевлённые

N. ty moderní stroje — nože — koberce — konce

G. těch moderních strojů — nožů — koberců — konců

D. těm moderním strojům — nožům — kobercům — koncům

A. ty moderní stroje — nože — koberce — konce

V. ty moderní stroje! — nože! — koberce! — konce!

L. o těch moderních strojích — o nožích — o kobercích — koncích

I. těmi moderními stroji — noži — koberci — konci

одушевлённые

N. ti inteligentní muži — otcové — učitele — Čapkové

G. těch inteligentních mužů — otců — učitelů — Čapků

D. těm inteligentním mužům — otcům — učitelům — Čapkům

A. ty inteligentní muže — otce — učitele — Čapkové

V. ti inteligentní muži! — otcové! — učitele! — Čapkové!

L. o těch inteligentních mužích — o otcích — učitelích — Čapkách

I. těmi inteligentními muži — otci — učiteli — Čapky

Cvičení:

1. Употребите предложения в множественном числе:

Můj přítel pojede se mnou. Ředitel školy má velkou odpovědnost. Čapek byl spisovatel. Na koncert přijel i poslanec. Ztratil se mi otvířač konzerv. Opravit to může jenom potápěč. Ten uzenáč mi nechutná. V obchodě se rozbil vypínač. Máme v bytě počítač. Jeho koníček mu zabírá moc času. Uviděla jsem ledoborec. Koupil si plynový zapalovač. Na mezi roste šípkový keř. Náš známy vědec už ten film viděl. Spisovatel tam podepisuje novou knihu. Mluvil se svým učitelem. Stalo se to na rozkaz velitele. Ve velkém pokoji byl moderní nábytek. Chci vás seznámit se svým chlapcem. Host seděl na zeleném gauči. Kluk si hrál na velkém koberci. Dlouho jsme mluvili se známým umělcem. Stál jsem u nového stroje.

2. Преобразуйте в единственное число:

Pachatele krádeží nikdo nenašel. Po nohách mi lezli mravenci. Na oknech stály květináče. Překlady člámků svěřili Francouzům. Moji učitele mi nic neřekli. S tvými muži se neznám. Díla tohoto soháře jsou v galerii. Kromě mých přátel nebyl tam nikdo. Moji strýcove nejsou doma. S přateli se sejdeme dnes večer. Dobře znám vaše učitele. Kde jsou vaše koše a míče? Známe vaše přátele. Přineste to vašim otcům. Několik českých poslanců přišlo na vystavu. Vaši známí novináři chodí často do těch pokojů.

3. Раскройте скобки:

Mezi (cestovatele) byli i naši (odvážlivce). Několik (chlapce) se stali (sběratele) poštovních známek. Sousedé se přídali k (vzbouřence). Poláci byli napadeni (Rusové). Vím všechno o tvých (muži).

ОСОБЫЕ СЛУЧАИ СКЛОНЕНИЯ СУЩЕСТВИТЕЛЬНЫХ МУЖСКОГО РОДА ВО МНОЖЕСТВЕННОМ ЧИСЛЕ

N. kámeny — koně — týdny

G. kamenů — koní/ konů — týdnů

D. kamenům — koním/ konům — týdnům

A. kameny — koně — týdny

V. kameny! — koně! — týdny!

L. kamenech — koních — týdnech

I. kameny — koňmi/ koni — týdny

Существительные иностранного происхождения на — us, — es, — os, — ius склоняются по типу pán, но существительные типа génius имеют отклонения во множественном числе. Личные имена, фамилии и нарицательные существительные с основой на — j, — s, — č, -ř, -x, — š склоняются по мужскому роду мягкой разновидности.

N. virusové — géniové

G. virusů — géniů

D. virusům — géniům

A. virusy — génie

V. virusové! — géniové!

L. virusech — géniích

I. virusy — génii

Dřive mluvili o tom, že Marx a Engels patří k (géniové). Hodně (virusové) v špinavé vodě. Hovořili jsme o (koně). Z mnoha (hymnusové) vybrali jsme jeden. Dva (Felixové) byli na chatě. Během šestí (týdny) budu v Rusku. Voda teče po (kameny). Na venkově skoro nejsou (koně). Z (kameny) nejvíc mám ráda jantár.

Cуществительные мужского рода с основой на гласный

Во множественном числе существительные типа soudce, vůdce, obránce, rádce, Purkyně, Bouše склоняются по образцу одушевлённых существительных мягкой разновидности, за исключением звательного падежа, форма которого заканчивается на — e.

Существительные типа předseda, hrdina, houslista, Svoboda, Honza склоняются по образцу одушевлённых существительных мужского рода твёрдой разновидности.

Cуществительные на — ista, — asta, — ita в именительном падеже множественного числа имеют окончания — é : houslisté, husité, существительные на — a имеют окончания — ové: hrdinové, starostové

Слова с основой на — ota, — eta имеют двойное окончание — ové/ — i:

asketi/ askletové, despoti/ despotové.

У существительных с основой на k, g, ch, h употребляется окончание — ích, перед которым имеется чередование согласных:

k/c, g/z, ch/š, h/z: kolega — o kolezích, patriarcha — o patriarších.

N. předsedové — kolegové — husité — poeti — soudci, — ové

G. předsedů — kolegů — husitů — poetů — soudců

D. předsedům — kolegům — husitům — poetům — soudcům

A. předsedy — kolegy — husity — poety — soudce

V. předsedové! — kolegové — husité — poeti — soudci

L. předsedech — kolezích — husitech — poetech — soudcích

I. předsedy — kolegy — husity — poety — soudci

1. Раскройте скобки:

O (moji kolegové) mluvit nebudeme. Jdeme k (zástupci ředitele). Se (starostové) různých měst se setkal náš primátor. Proti (obranci) vyjely tanky. Četli jsme hodně o (hisité). Našim místním (poeti) chci moc poděkovat. S těmi (soudci) bude podepsana dohoda. Po koncertě pro (houslisté) připravili jsme večírek. S rodinou (Svobodové) byli jsme na výletě. Vidím každý den (sodci) u budovy soudu.

2. Из данных слов выберите слова, склоняющиеся по типу soudce:

vodníci, o strojníkach, neposedové, bez poradců, o Fantomasech, se strojvůdci, o policistech, bez počítačů, o Werichovi, kvůli husitům, kolegové!

3. Вместо пропусков вставьте названия игроков, склоняющиеся по типу předseda. Образец: Ti, kdo hráje (co? — hokej) jsou hokeisté .

Ti, kdo hráje fotbal, šachy, tenis, volejbal, basketbal — jsou….

Ti, kdo jezdí automobilem, na traktoru, na bobu, s tankem — jsou….

Ti, kdo hráje na housle, kytaru, basu, klavír, cimbál — jsou….

 

Урок 15

СКЛОНЕНИЕ СУЩЕСТВИТЕЛЬНЫХ ЖЕНСКОГО РОДА

ЕДИНСТВЕННОЕ ЧИСЛО

СУЩЕСТВИТЕЛЬНЫЕ ТВЁРДОЙ РАЗНОВИДНОСТИ (тип žena)

N. ta moje, má dobrá žena — kniha — sestra — dcera

G. té mé dobré ženy — knihy — sestry — dcery

D. té mé dobré ženě — knize — sestře — dceři

A. tu mou dobrou ženu — knihu — sestru — dceru

V. ta má dobrá ženo! — kniho! — sestro! — dcero!

L. o té mé dobré ženě — knize — sestře — dceři

I. tou mou dobrou ženou — knihou — sestrou — dcerou

У существительных женского рода твёрдого типа с основой на

k, ch, h, g, r в дательном и предложном падежах перед окончанием — возникает чередование согласных основы:

k/c: ruka — ruce, matka — matce, babička — babičce, Boženka — Božence

h/z: kniha — knize, podlaha — podlaze, Praha — Praze,Volha — Volze

ch/š: střecha — střeše, macecha — maceše, moucha- mouše

g/z: Olga — Olze, Riga — Rize, tajga- tajze

r/ř: sestra — sestře, Věra — Věře, Barbora — Barboře, víra — víře

Личные местоимения моя, твоя, своя имеют две формы, полную и сокращённую:

в именительном падеже: má — moje, tvá — tvoje, svá — svoje

в винительном падеже: mou — moji, tvou — tvoji, svou — svoji

Cvičení:

1. Раскройте скобки:

Čtu dopis od (kamarádka, sestra, Olga, Zdena, dcera, babička).

Nesu dárek (kamarádka, matka, teta, Marta, Helenka, sestra).

Často navtěvuji (matka, babička, teta, Zdena, sousedka, Jana)

Děti sedí na (podlaha, pohovka, tráva, lavička, louka)

Mluvíme o (kamarádka, matka, sestra, kniha, Vilma, Martina)

Jdu do školy s (kniha, Věra, babička, manželka, Zlata, teta)

Mluvím s (žena, dcera, babička, sousedka, manželka, Dana)

2. V (má nová kniha) jsou obrazky. Studuji se (svá nová kamarádka). Čtu knihu (svá malá sestra). Bratr žije se (svá mladá manželka) v (Praha). Chodíme k (má stará babička). Viděla jsem (tvá teta) s (dcera). Máme (malá zahrádka). Otec koupil (velká tovarna). Našla jsem (velká žaba) v (trava).

Chci koupit dům nedaleko (Praha) nebo na (Morava). Proč mluvíš o (tvá dívka)? Ráda hráju s (kočka) na (zelená louka). V (tvá černá kava) není cukr.

3. Вставьте нужные личные местоимения:

Jedeme na venkov k…staré babičce. Jedu ke…..sestrám. Ty neznáš… tetu? Včera.. jsem viděl….. ženu. Děkuji…. matce. Nesu knihu….. sestře Boženě. ….vdaná sestra má malou dceru.

4. Просклоняйте данные словосочетания:

krásná žena, tvá stará babička, má málá sestra, tvá nová sousedka, tvá hezká dívka

5, Употребите данные словосочетания в дательном и предложном падежах:

mladá profesorka, má špatná nálada, tvá ošklivá sekretařka, studená zima, žadná studentka, parketová podlaha, dobrá maminka, zelená louka, zajímavá kniha, horká káva

6. Исправьте ошибки:

Má milá babička bydlí se svá černá kočka v stará chalupa. Částo jezdíme k babička s rodina. Babička je moc ráda a vaří nám moc dobrá káva. U babička chodíme po zahrádka a pomahame babička v domacnosti.U ní je moc velká zahrádka a pracujeme tam celý den až do večera. Potom pijeme sladká limonáda ze sladké jahody, a maminka peče velká buchta v peci. S má rodina jezdi k babička i kamarádka má sestra, ktera se jmenuje Dana. Dana nemá babička a má jen maminka. Jeji matka pracuje sekretařka v velká firma v Praha. Matka na chata nejezdí, protože nemá čas. Matka Dana je moc veselá a má dobrá nalada. Má doma krásná bílá kočka.

7. Поставьте в дательный и творительный падежи словосочетания:

málá zahrádka, veselá kniha, špatná kamarádka, tvá stará známá, má velká rodina, zajimavá hračka, hezká panenka, sladká limonáda, velká tovarna, celá hodina, studená zima

8. Исправьте ошибки:

Dám kniha Věra. Napišu svá babička o má protivná sestra. Nechcí černá káva. Nenavídím svá kočka. Matka pracuje na poliklinika lékařka. S tvá kamarádka chodím do kina.

СУЩЕСТВИТЕЛЬНЫЕ ЖЕНСКОГО РОДА МЯГКОГО ТИПА

К существительным данного типа относятся слова женского рода, оканчивающиеся на — e (-ě): vůle, duše, ulice, práce, večeře, restaurace, chvíle, ministryně, kuchyně. Некоторые бессуфиксальные существительные типа duše в именительном и винительном падежах имеют параллельные формы по образцу píseň (см. стр. 73), т. е. в именительном падеже могут быть формы kuchyně/ kuchyň, а в винительном падеже — kuchyni/ kuchyň а также mříže/ mříž, pláně/ plaň, země/ zem, šíře/ šíř, záře/ zář.

N. moderní ložnice — přítelkyně — Lucie — neděle

G. moderní ložnice — přitelkyně — Lucie — neděle

D. modrení ložnici — přitelkyni — Lucii — neděli

A. moderní ložnici — přitelkyni — Lucii — neděli

V. moderni ložnice! — přitelkyně! — Lucie! — neděle!

L. moderní ložnici — přitelkyni — Lucii — neděli

I. moderní ložnicí — přitelkyní — Lucií — nedělí

По образцу růže склоняются существительные на — е, — ie: diskuse, praxe, Asie, Indie, historie. Существительные на — ča, — ňa, — ša, — ža, — ca, — ja (gejša, troja, Bystrica, Nataša) склоняются двойным способом: N., A. по типу žena, G., D. - по типу růže: Kambodža, vidím Kambodžu, bez Kambodže, dám Kambodže

Cvičení:

1. Раскройте скобки :

Dlouho jsem byl bez (práce). Ke (stanice) autobusu jdu pěšky.Dostala jsem zprávu od své (přítelkyně). Ovývací pokoj je vedle (ložnice). Dnes večer jdeme do (restaurace). Řeknu to jen své (sestřenice). Matka šla do (kuchyně) pro (lžice). K (večeře) jsme přišli včas. Pojedeme v (neděle) na výlet. Nemám rád (kaše). Večer se často díváme na (televize). Za (chvíle) jsem se vrátil domů. Po (práce) půjdu na koncert. V (restaurace) nejsou volná místa. Noviny budu číst po (večeře). Počkám na tebe na (stanice) autobusu. Chodil jsem po tvé (ulice). Dítě se učí jíst (lžíce). Máme k obědu (slepice) s (rýže). Chodila jsem po obchodech se svou (přítelkyně). Před (štanice) jsem se zeptal průvodčí. Chodili po (silnice). Večer přišli jsme k (vesnice). Chci se setkat s (úřednice). Dám knihu (sestřenice).

2. Prochází se po (silnice, vesnice, ulice, ložnice)

Půjdeme do (nemocnice, restaurace, přítelkyně, ministryně, pivnice)

Sedí na (židle, lavice, čepice, ulice)

Přijde po (snídaně, večeře, neděle,

Jsem tady kvůli (sklenice, krabice, učebnice, hospodyně)

3. Вставьте нужные окончания:

Vezmi si čistou košil_. Trvalo to jenom chvíl_. Mezi olympijské sporty patří i závody v chůz_. Máš rád smaženou cibul_? Tak to stojí v bibl_. Objevily se květy bledul_. Na schůz_ se těšili. Můj malý bratr chodí do jesl_. Od čeho máš tu boul_? Spal jsem v noční košil_. Je to napsano na tabul_. Přespím pod tou velkou jedl_. Dej knihu na židl_.

4. Составьте из данных словосочетаний предложения:

velká stará jedle, nová košile, moderní lořnice, čínská restaurace, čistá sklenice, kožená čepice, tichá ulice, široká silnice

СУЩЕСТВИТЕЛЬНЫЕ ЖЕНСКОГО РОДА, ОКАНЧИВАЮЩИЕСЯ НА СОГЛАСНЫЙ (тип píseň и тип kost)

Существительные женского рода, оканчивающиеся на согласный, склоняются по образцу píseň или по образцу kost.

По образцу kost склоняются все существительные с основой на

— st: moudrost, radost, bolest, а также на — ť, -ď : oběť, závěť, měď, zeď, и существительные с основой на другие согласные: moc, obuv, ocel, řeč, věc, sůl.

По образцу píseň склоняются:

а) почти все существительные на — ň: daň, bázeň, lázeň, dlaň

б) многие на — ř, -j, — č, -š, -ž: tvář, zveř, tramvaj, žluč, mládež, rozkoš

в) все существительные на — ev: mrkev, krev, větev

г) некоторые существительные на — l, — ť, -ď: postel, labuť, síť, hůl, kaď

д) ряд географических названий типа Litomyšl, Chrudím, Čáslav

е) все на — oc: moc, moc, pomoc, nemoc, velmoc

Склонение многих существительных женского рода на согласный колеблется между типом píseň и типом kost. Отдельные существительные (pečeť, pouť, trať, loď, mysl, nemoc, věc, sůl…) имеют параллельные окончания.

N. píseň — kost — řeč — postel — tvář — krev

G. písně — kosti — řeči — posteli — tváře — krve

D. písni — kosti — řeči — posteli — tváři — krvi

A. píseň — kost — řeč — postel — tvář — krev

V. písni! — kosti! — řeči! — posteli! — tváři! — krve!

L. písni — kosti — řeči — posteli — tváři — krvi

I. písní — kostí — řečí — postelí — tváří — krví

Cvičení:

1. Раскройте скобки:

a) Ditě jedlo s (chuť). Manifestanti šli po ulicích s (píseň). V (mládež) vidíme naši (budoucnost). bez jeho (pomoc) nemužeme udělat tuto práci. Po (tšžká nemoc) jedl všecko bez (chuť). V cizině myslel na svou (vlast). Vrátil se do (vlast) za 5 let. Dlouho jsme mluvili o (ta věc). Do polévky je nutné dát hodně (mrkev). Je to vyrobeno z (ocel). Do školy jedu (tramvaj). Poznala jsem ho podle (řeč). Honza rád zpívá tu (česka píseň). Ležel v (postel) a spal. Do (smrt) tam nepůjdu. Zdržel jsem se tam až do (noc). Není to v (paměť) počítače. Pochází ze (sousední obec). Mluvili jsme o jeho (báseň). V (konev) byla voda. Zapletl se do (lež). Po (koupel) se mu udělalo huř. Spadl do (propast). Utrpěl zranění (páteř). Bez (hůl) nemůže chodit.

b) V (noc) nespal, a teď se mu nechce z (postel). Z (tvář) mu zmízel usměv. To bylo v první (čast) koncertu. Zůstali tam bez (pomoc). Dej do polévky sůl podle (chuť). Ta údalost mu nejde z (mysl). Na (zeď) visí obraz. Domek stoji u (železniční trať). Na skříni jsou ozdoby z (měď). Pozorovali jsme sloupeček (rtuť). Listina je s velkou (pečeť). Maso smažím na (pánev). Jeho rodiče žijí na (ves). Nutili ho k (lež). Pořezal se do (krev). S (podobná lest) jsme nepočítali. Ze sporu vyšel s (čest). S (velká radost) jsme se setkali. O takové (rychlost) se mu ani nesnilo. O tvé (starost) jsem slyšela.

2. Поставьте в дательный и предложный падежи:

národní moudrost, žlutá tramvaj, tvá moderní obuv, dnešní mládež, má stará Litomyšl, ta rozumná mysl

3. Выберите из нижеуказанных слов существительные женского рода, оканчивающиеся на согласный.

lékarnice, o Jaroměři, beze zlosti, o kopretině, v posteli, z Opavy, neposednost, o řeči, v poloze, v stepi, o práci, v Chrudimi, s vypočítavosti, mandarinkou, s hlouposti, o soli, v obci, na dálnici, bez starosti, v láhvi, k půlnoci, do tváře, v nemoci, v síni, za branou

 

Урок 16

СКЛОНЕНИЕ СУЩЕСТВИТЕЛЬНЫХ ЖЕНСКОГО РОДА

МНОЖЕСТВЕННОЕ ЧИСЛО

CУЩЕСТВИТЕЛЬНЫЕ ТВЁРДОЙ РАЗНОВИДНОСТИ

N. ty moje, mé dobré ženy — Blaženy — myšlenky

G. těch mých dobrých žen — Blažen — myšlenek

D. těm mým dobrým ženám — Blaženám — myšlenkám

A. ty moje, mé dobré ženy — Blaženy — myšlenky

V. ty mé dobré ženy! — Blaženy! — myšlenky!

L. těch mých dobrých ženách — Blaženách — myšlenkách

I. těmi mými dobrými ženami — Blaženami — myšlenkami

У существительных твёрдой разновидности в родительном падеже иногда появляется беглое — е, как и в русском языке:

sestra — sester, maska — masek, panna — panen, hra — her,

У многих существительных, оканчивающихся на — а в ряде па-дежных форм сокращается долгий корневой гласный:

— в родительном падеже: houba — hub, jáma — jam, chvíle — chvíl

— в косвенных падежах (кроме родительного) и иногда в творительном возможны параллельные варианты: o lípách/ lipách, lípami/ lipami, причём меняются долготы и гласные:

á — a = dráha — drah, skála — skal, kráva — krav

— ou — u = moucha — much, smlouva — smluv, louka — luk

— íla- il = síla — sil, víla — vil

— íra — ěr = díra — děr, míra — měr, víra — věr

-íle — il = chvíle — chvil, míle — mil

Cvičení:

1. Раскройте скобки:

Z (ty barvy) se mi žádná nelíbí. V zahradě roste několik (lípy). Nebylo to v (moje síly). V kalendáře byla tabulka (míry a váhy). Je tady moc (mouchy). Stalo se to před (dávná léta). Voda rozlila se po (louky). Jednali podle (vzájemné slmouvy). Salát rozdělili do (mísy). Zašel daleko do (skály). Musel dát pít (krávy). Z lesa přinesli mnoho (čerstvé houby). Na (skály) je hnízdo. je to zapsano na (magnetofonové pásky). U rybníku roste několik (staré vrby). Co je v (ty skleničky)? To se stalo v (poslední minuty). Přišlo tam nekolik (mé spolužačky). Ta bajka je v (staré čítanky). V (jeho články) bylo nekolik (myšlenky). Má několik (sestry). Po (kavárny) nechodím. Kolik (cesty) tam vede? Mluvili jste s (dívky)?

2. Слова в скобках употребите в словосочетаниях:

Vraceli se z (školy, výstavy, tovarny, fakulty, kavárny)

Nechám to (dívky, sestry, babičky, kamarádky, sousedky)

Čekají tu na (dcery, sousedky, učitelky, herečky, maminky)

Vypravěli o (zahrady, knihovny, knihy, panenky, látky)

Setkali se s (studentky, sestry, lékařky, zpěvačky, dcery)

Je tam nekolik (knihy, fakulty, pohovky, ledničky, koupelny)

Dívali se na (sochy, květiny, kresby, prodavačky, holčičky)

3. Исправьте ошибки в письме, написанном иностранкой:

Ahoj Jitka!

Posílám Ti mnoho pozdrav z naší krásná slunce zalité Afrika. Jsem dlouho nepsala, ale spadl mi při hra na schovávaná kokosový ořech na hlava. Jsem z toho měla otřes mozek a musela jsem celý měsíc ležet ve stan u naš ša-man. Dával mi na hlava studené obklad, ale trvalo dlouho, než bolest konečně utekla. Z blízké vesnice chodili ke mně mé kamarádky. Teď už jsem v pořádek, takže můžeš klidně přijet na návštěva. Jenom si nezapoměň vzít klobouk proti úpal a kus hovězí maso, aby ses skamarádila s lev, co hlídá naši vesnice proti nepřítel. S mé kamarádky tak často děláme.

Srdečně Tě zdraví Ami.

4. Найдите в тексте существительные и определите их падеж.

Mirka chodí často do lesa, ale houby nebo maliny ještě nukdy nepřinesla. Celá svačina se mi vysypala do tašky. Letos moje sešity nemají oslí uši. Kam jste té žakovské knižky schovali? Pod koberec nebo za obraz? Paní učitelko, jste mi těch poznámek letos napsala dost! Ta naše koza má pět potomků. Po jaru byly cesty sama kalužina. Miloš je tak veliký, že vidí našim kachnám do očí, když si stoupne na cíhlu. Kláře nenapověděli a dostala pětku. Před spaním si nejraději čtu povídání o pejskovi a kočičce. Karle, zastav se u nás na kus řeči. Vraťte se k našim tabulkám. Mužete při určování pádů se obejít bez pádových otázek?

5. Придумайте предложения со следующими словосочетаниями в разных падежах:

té uzké uličky, naše dětské pohádky, tvé anglické knihy, moje malé sestřičky, špatné známky, vysoké školy, naše učitelky, nové videokazety, dřevené sochy, moderní halenky

6. Дополните предложения, употребляя слова для вставоk :

Jdeme k…. Znám ve městě… Mluvíme o… Lide stojí před….

V Praze je hodně…. Byli jsme na….

(nové textilní tovarny, hezké moderní kavárny, poštovní novinové služby, nové samoobsluhy, zajímavé moderní výstavy, hodiny češiny)

СУЩЕСТВИТЕЛЬНЫЕ МЯГКОЙ РАЗНОВИДНОСТИ

N. letní růže — hospodyně — ulice — košile

G. letních růží — hospodyň — ulic — košil

D. letním růžím — hospodyním — ulicím — košilím

A. letní růže — hospodyně — ulice — košile

V. letní růže! — hospodyně — ulice! — košile!

L. letních růžích — hospodyních — ulicích — košilích

I. letními růžemi — hospodyněmi — ulicemi — košilemi

В родительном падеже множественного числа на — yně (только со значением лица), — ce, — le имеют формы без окончания:

uluce — ulic, košile — košil, hospodyně — hospodyň, ovce — ovec, svíce — svíc

В родительном падеже заимствованные существительные на — се имеют окончание — í: bez revolucí, pozicí, definicí.

Сравните:

Nejsem s vašimi ulicemi spokojen… Mluvili jsme o našich růžích. Přijel jenom s košilemi.

СУЩЕСТВИТЕЛЬНЫЕ, ОКАНЧИВАЮЩИЕСЯ НА СОГЛАСНЫЙ

N. písně — kosti — tváře — postele

G. písní — kostí — tváří — postelí

D. písním — kostem — tvářím — postelím

A. písně — kosti — tváře — postele

V. písně! — kosti! — tváře! — postele!

L. písních — kostech — tvářích — postelích

I. písněmi — kostmi — tvářemi — postelemi

Cvičení:

1. Раскройте скобки:

Koupíme si kilo (broskve). Mám s sebou pět (košile). Věděla jsem o (ty místnosti). Jezdíme vždy (tramvaje). Třešně nesl v (dlaně). O takové (věci) nebudeme mluvit. Chodí k ní po (noce). Mluvili se o (špatné nemoci). V (konve) byla voda. Kupují mineralky s (různé příchuti). K (poslední krádeže) nemuselo dojít. Pastýř hlídá stádo (ovce). Zvířata sedí v (kleci). Na dětských (tváře) byli úsměvy. Do kterých (pražské čtvrtě) stěhují lidé?

2. Употребите во множественном числе:

Jeho chuti se divím. Noc byla chladná. Léčili ho nějakou mastí. Zahrada je bez zdí. Nakoupil to na poutí. S odpovědí nepospíchal. Trpí nějakou nemocí. K té věcí se vrátíme. V zámeckém parku je labuť. Příjeli tam lodí. Dopis opatřil pečetí. V té obci jsem nebyl. Pro peníze ho poslali s plnou mocí. Knoflík jsem přišil černou nití. Jeho známý bydlel v jiné čtvrti. Smetanu přivezli v konvi. Vedle domu roste jabloň. Nezlob se kvůli takové maličkosti. Ztratila se mi jehla s nití. Občas spím v tramvaji. Jeho řeč se mi zdála nudná. Poslední tramvaj jede z konečné stanice asi o půlnoci. V okně byla železná mříž. Kvůli nemoci zanechal češtinu.

 

Урок 17

СКЛОНЕНИЕ СУЩЕСТВИТЕЛЬНЫХ СРЕДНЕГО РОДА

ЕДИНСТВЕННОЕ ЧИСЛО

СУЩЕСТВИТЕЛЬНЫЕ ТВЁРДОГО ТИПА

тип město

N. velké město — křeslo — Kladno — procento

G. velkého města — křesla — Kladna — procenta

D. velkému městu — křeslu — Kladnu — procentu

A. velké město — křeslo — Kladno — procento

V. velké město! — kreslo! — Kladno! — procento!

L. velkém městě — křesle — Kladně — procentu

I. velkým městem — křeslem — Kladnem — procentem

У существительных твёрдого типа в предложном падеже возможны окончания — e(-ě) и — u.

Окончание — u имеют:

а) существительные с основой на согласные k, h, ch, g: v oku, o blahu, v Kongu, V Bělorusku

б) большая часть существительных на r, m, v: na ministerstvu, v mokru, o pásmu

в) имена существительные иностранного происхождения: v tempu, o procentu,

Окончание — e, (-ě) имеют все прочие существительные: na okně, v divadle, na místě, po jídle, v létě.

Некоторые слова имеют параллельные окончания: o mléku/ o mléce, v jádru/ v jádře, v pismě/ v pismu.

Cvičení:

1. Podstatná jména v závorkách dejte do správných pádů:

a) Díval se z (okno). Vezmu si kousek (maso). Jezdil na (kolo). Dívala se do (zrcadlo). Byli jsme v (divadlo). Procházel se po (město). Nemáš něco k (jídlo)? Zůstal tady kus (sklo). Běžel k (okno). Zůstaneme tady do (ráno). Umyl se v (umyvadlo). Půjdu pro (mléko). Potřebuji kousek (mýdlo). Vystoupil z (auto). Nakonec nastoupil do (letadlo). V (léto) jsem se koupal v řece. V (šero) to není vidět, chci si to prohlédnout na (světlo). Barvu měl na nose a na (čelo). Po (jídlo) usnul v (křeslo). Koupali se v (jezero) do večera. Byl jsem včera v (kino). Mám něco v (ucho). V (zrcátko) viděl jen (světlo). Na (mléko) byla vrstva tuku. Byli jsme s kamarádem na (pivo). Mám na (břicho) jízvu. Na (dřevo) nic není vidět.

b) Jedeme kolem (jezero, divadlo, kino, ministerstvo)

Zlobí se kvůli (jídlo, místo, jméno, mokro, auto)

Zůstal v (letadlo, auto, město, vozidlo, křeslo)

Zásobil se (pivo, máslo, sklo, mléko, mýdlo, maso)

Jedl (jablko, maso, rizoto, šodo)

Jede do (Bělorusko, Opočno, Polsko, Rusko)

c) V (naše město) je mnoho vysokých škol. Před (městské divadlo) je pěkný park. Dědeček sedí v (měkké křeslo). (Moderní vozidlo) chybí jen dobrý řidíč. Na venkov pojedeme (nové auto). V (malé auto) je nas mnoho. Píšu (nové péro) svého bratra. Na (široké okno) stojí květiny. Děti jdou do (dětské kino). Bydlím nedaleko (městské divadlo). Blízko (naše městečko) je velký les. Pod (staré křeslo) lezí pes. Na (to místo) sedím já. Občas dostávám knihy z (Polsko). Kdy pojedete do (Bulharsko)? Z (Brno) se vrátíme v sobotu. V (léto) jezdíme k (velké jezero). Mé rodiče bydlí v (Rakousko).

2. Užijte výrazy v svých větách:

barevné sklo, loutkové divadlo, plzeňské pivo, kožené křeslo, velké jezero

СУЩЕСТВИТЕЛЬНЫЕ МЯГКОЙ РАЗНОВИДНОСТИ

тип pole

N. zimní pole — letiště — srdce

G. zimního pole — letiště — srdce

D. zimnímu poli — letišti — srdci

A zimní pole — letiště — sdrce

V. zimní pole! — letiště! — srdce!

L. zimním poli — letišti — srdci

I. zimním polem — letištěm — srdcem

По образцу pole склоняются почти все существительные среднего рода на — е с предшествующими согласными ř, c, šť: slunce, moře, vejce, pracoviště, hřiště, ohniště

Cvičení:

1. Podstátná jména v závorkach dejte do správných pádů:

V Praze bydli na (nové sidliště)… Vraceli se s (koupaliště)… Jedeme kolem (hřiště)…. Koupal jsem se v (moře)…. Přijdu pred (poledne)… V (nebe) byli mraky… Dívali se do (slunce)… Zastavili se před (pole)… Od (celé srce)…vás vítáme! Chci chlebiček s (vejce)…. Jede na tábor kvůli (ohniště)… Ztratili jsme ho v (velké pole)…. Před rokem jsem byl u (Černé moře)…. Mého otce stále táhne k (moře)… Co na (srdce)… to na jazyku. Z (letiště)… jeli jsme autem. Nad (moře)… letěli jsme dvě hodiny. Cesta vedla podel (pole)…. Co si vezmeš k (vejce)…? Za (hřiště)… Sparty je kino. Na (pole)….roste oves. Před (poledne)… to udělám.

Vlak je na (druhé nástupiště)… Dívala se do (zapadající slunce)…. Vedle (fotbalové hřiště)….bude (nové koupaliště)…. Chodili po (nástupiště)….

2. Dejte správnou koncovku v Genitivu a použijte ve větách:

vejce, smetiště, schodiště, doupě, hlediště, bojiště, Konopiště, bludiště, srdce

СУЩЕСТВИТЕЛЬНЫЕ МЯГКОЙ РАЗНОВИДНОСТИ

тип stavení

N. stavení — umění — nádraží — rozhodnutí

G. stavení — umění — nádraží — rozhodnutí

D. stavení — umění — nádraží — rozhodnutí

A. stavení — umění — nádraží — rozhodnutí

V. stavení! — umění — nádraží — rozhodnutí

L. stavení — umění — nádraží — rozhodnutí

I. stavením — uměním — nádražím — rozhodnutím

По типу stavení склоняются все существительные среднего ро-да, оканчивающиеся на-í. Сюда относятся все группы слов, образованных суффиксами, которые соответствуют русским — ье, — ие, — ние.

К этому типу относятся:

а) существительные с конкретным предметным значением: nábřeží, nádraž,

б) существительные с абстрактным значением: umění, hodpodářství,

в) существительные со значением собирательности: listí, uhlí

г) все отглагольные существительные: plnění, čtení, uznání, rozhodnutí

Cvičení:

1. Slova v závorkách dejte do správných pádů:

V Brně se stalo velké (neštěstí). V (domácí cvičení) měl jen jednu chybu.

Vypravěli o (poslední představení). Vedle tohoto (kuláté náměstí) bydli můj bratr. Vrátíme se k (naše cvičení). Zlobí se kvůli (tvé rozhodnutí). Před (stavení) bylo auto. Stojíme na (krásné nábřeží) naproti (Centralní nádraží).

Mluvili jsme o (špatné počasí). Obchod je za (náměstí). V (pondělí) pojedeme domů. Přes (naše varování) tu smlouvu přijal. Pro (leknutí) ho rozbolela hlava. Pracoval až do (plné vyčerpání). Rozhodl to udělat po (dlouhé uvařování). Přišel do divadla před (třetí dějství). Po (druhé jednání) odešel.

Diváci s (napětí) očekávali začátek (představení).

2. Utvořte podstatná jména typu “stavení” od slov:

plavat, poděkovat, spát, litovat, čekat, povídat, cvičit, mluvit, žehlit

3. Napište podle přehledu vzoru:

jeviště (L), hřiště (I), schodiště (A), velitelství (I), párátko (D), strniště (L).

4. Který vzor?

prádlo, výročí, ohniště, právo,bojiště, lože, vítězství, železo, cvičiště, vejce, kakao, srdce, pondělí

5. Slova v závorkách dejte do dprávných pádů:

Před (rozhodnutí) dlouho mlčel. Auto je hned za (to nakladatelství). Proti (nespravedlivé obvínění) napsal stížnost. Na (slavnostní zahájení) byl přítomen ministr. Kvůli (prosté podezření) tam nepřišel. Před (čtení) vypil trochu vody.

СУЩЕСТВИТЕЛЬНЫЕ С НЕРАВНОСЛОЖНОЙ ОСНОВОЙ

тип kuře

N. kuře — dítě — děvče — kotě

G. kuřete — dítěte — devčete — kotěte

D. kuřeti — dítěti — děvčeti — kotěti

A. kuře — dítě — děvče — kotě

V. kuře! — dítě! — děvče! — kotě!

L. kuřeti — dítěti — děvčeti — koteti

I. kuřetem — dítětem — děvčetem — kotětem

По образцу kuře склоняются существительные на — e или — ě

(в большинстве это существительные, обозначающие детёнышей):

house (гусёнок), ptáče (птенец), vnouče (внучек), jehně (ягнёнок), štěně (щенок), hříbě (жерёбёнок), tele (телёнок) и некоторые неодушевлённые существительные среднего рода: poupě(бутон), doupě (дупло), koště (метла).

По этому же типу склоняются существительные мужского рода, обозначающие титулы: kníže(князь), hrabě (граф), markhrabě (маркграф).

Тип склонения определяется по образцу pole с наращением к основе в косвенных падежах суффикса — et.

Cvičení:

1. Doplňte do daných vět vhodné některé z těchto slov:

kuře, rajče, dítě, zvíře, mládě, štěně, kotě, koště

Pohostili nás nadívaným… kamarádka musela zůstat doma s nemocným…. Biftek byl obložený okurkou a …

Bojím se setkání s takovým nebezpečným… Je velmi hodný, neublíží ani … Ta Čapkova knížka se jmenuje Dášenka cilí život…. V naší škole se snažíme rozvíjet talent každého… Dětí májí rády své… Na travě sedělo …. divokého…. Mám rozbitý lux, proto zametu podlahu… Můj syn nechce žádnou hračku, touží jen po…

2. Výrazy v závorkách dejte do správných pádů:

Kotě si hrálo se (štěně). V ZOO mají (lvíče). Zvíře vylezlo z (doupě). Vodu musím vymest (koště). K (to zvíře) nechoď blízko. Kočka přinesla (kotě) v hubě. Poslové přinesli zprávu od (kníže). Mluvil s (nějaké dítě). K (pečené kuře) se jedí brambory. Vyber si jedno (kotě). Kdo půjde se (štěně) na procházku? Přemysl se stal (český kníže). Zapoměli dát (práse) žrát. Bylo tam hezké (děvče). Navrch položila půlku (rajče). Růže má ještě jedno (poupě). Čarodějnice letí na (koště). Potkali jsme dědečka s (vnouče). Osobně jsem znál (hrabě Tolstý). Má dcera často si hráje s (kotě a štěně). Babička odešla s (vnouče). Kachna plavala s (kachně) po vodě. Husa s (house) šla k sousedovi. Z (to malé štěně) vyroste velký pes. V hnízdě sedělo (ptáče). V (doupě) bylo (malé medvidě). Co jste poradil (naše děvče)? dej tu hráčku (dítě). Lída hrála úlohu lehkomyslného (děvče). Má sestra k nám přijde se svým (dítě). Počkejte na chvíli na (dítě). Jak zacházíte s (to dítě)? Viděli jsme ho s (nějaké neznámé děvče). Zdaleka bylo vidět zámek (kníže Boholubský).

3. Dejte správnou koncovku Genitivu a použijte slova ve větách.

štěně, schodiště, koště, doupě, pracoviště, zvíře, morče, moře, kuře

4. Mezi podstatnými jmény středního rodu vyhledejte a žlutou pastelkou zakroužkujte ta, která se skloňují podle vzoru “město”, červenou slova náležející ke vzoru “moře”, modrou označte vše podle vzoru “kuře” a zelenou — podle vzoru “stavení”.

tele, hřiště, pole, zelí, mýdlo, lepení, děcko, těsto, zábradlí, dřevo, zdráví, podnebí, svědomí, kolo, rajče, lýtko, ohniště, jádro, vejce, lože, poupě

bez srdce, s víkem, pro úhlí, se světlem, na pivo, na vědomí, v topení, k houseti, se vzrušením, do nebe, pro prasátko, do rána, za svítaní, bez kotěte

СКЛОНЕНИЕ СУЩЕСТВИТЕЛЬНЫХ ГРЕЧЕСКОГО ПРОИСХОЖДЕНИЯ НА — ma

тип drama

Существительные на — ma (klima, aróma, dogma, téma, drama, axioma) склоняются как существительные типа město, за исключением формы родительного падежа. Косвенные падежи приобретают суффикс — at: drama — dramatu. Существительное reuma не склоняется.

N. drama — klima — prizma

G. dramatu — klimatu — prizmatu

D. dramatu — klimatu — prizmatu

A. drama — klima — prizma

V. drama — klima — prizma

L. dramatu — klimatu — prizmatu

I. dramatem — klimatem — prizmatem

Cvičení:

1. Slova v závorkách dejte do správných pádů:

Co řikáš tomu (drama)? O čem se vypravuje v (to drama)? Napište článek na (téma) Mládež a současnost. Bydlel léta v (teplé klima). Do (své schéma) si zakreslete i tuto čáru. Přijímač sestavil podle (přiložené shcéma). Je to hlavní postava (to drama). Videl jsem svět jako v (prizma). To byla květina s (mocné aróma). Pacient se probral s (těžké trauma).

СУЩЕСТВИТЕЛЬНЫЕ ИНОСТРАННОГО ПРОИCХОЖДЕНИЯ

на — um (тип muzeum)

К этому типу относятся слова среднего рода на — eum, — uum:

muzeum, jubileum, gymnázium, studium, sympozium, lyceum, individuum, vakuum. Так же склоняются существительные среднего рода на — ivo, — yo: Tokio, studio, embryo, rádio

N. muzeum — lyceum — Tokio

G. muzea — lycea — Tokia

D. muzeu — lyceu — Tokiu

A. muzeum — lyceum — Tokio

V. muzeum! — lyceum! — Tokio!

L. muzeu — lyceu — Tokiu

I. muzeem — lyceem — Tokiem

Cvičení:

1. Slova v závorkách dejte do dprávných pádů:

Kudy se jede do (centrum) města? K uvedénemu (datum) jsme zrušili školní docházku. Stýkáme se s podivným (individuum). Je to radost studovat na havličkobrodském (gymnázium).Auto stojí před (mauzoleum). Počkame na ně před (muzeum). Zítra máme jeho (jubileum). Po tomto (jubileum) jede na dovolenou. Viděl jsem tvůj článek o (stroncium). Hra vyvolala nesouhlas (publikum). Kromě (studium) nemá jíné zájmy. Bavil se s (nějaký individuum).

2. Odpovězte: Bez čeho? K čemu? Pro co? O čem? S kým, čím?

akvárium, album,datum, muzeum, gymnázium, kotě, hrabě, děvče, štěně

 

Урок 18

СКЛОНЕНИЕ СУЩЕСТВИТЕЛЬНЫХ СРЕДНЕГО РОДА

МНОЖЕСТВЕННОЕ ЧИСЛО

СУЩЕСТВИТЕЛЬНЫЕ ТВЁРДОГО ТИПА

тип město

N. město — jablko — středisko

G. měst — jablek — středisk

D. městům — jablkům — střediskům

A. města — jablka — střediska

V. města — jablka! — střediska!

L. městech — jablkách — střediskách

I. městy — jablky — středisky

У существительных этого типа в предложном падеже обычным является окончание — ech: v oknech, o slovech, ve stádech.

У существительных с основой на ch, k и в некоторых других случаях употребляется окончание — ích с предшествующим чередованием согласных, или чаще — ách: v jablcích/ jablkách, o slovíčcích/ slovíčkách.

Существительные на — ko, — čko имеют как правило окончание — ách: ve střediskách, v městečkách.

В родительном падеже множественного числа у существительных dílo, jádro, jméno долгий корневой гласный сокращается: děl, jader, jmen.

Cvičení:

1. Slova v závorkách dejte do správných pádů:

Existuje několik (hledisko). Je to hra bez (pravidla). Do (divadla) chodí rád. Je tam několik (jezera). Lidé pracovali na (pole). Pamatuj si několik (čísla). Vybrala si jedno z (zrcadla). Dívali se z (okna). Lidé odjížděli z (města). Z (jídla) si nemohl vybrat. Ten dům měl víc (patra). Po (jablka) můžeš pít. Na (sedátka) ležely kufry. Ta židle je na (kolečka). Snědl několik (jablka). Ve (sportovní střediska) bylo živo.

2. Dejte do množného čísla:

Bydlím ve městě. Nedívam se z okna. Chodím do kulturního střediska. Do divadla nechodím. Nemám žádné jablko. V křesle se sedí docela dobře. Slyšela jsem o tom malém městečku. Jsem se seznámil s pravidlem hry. Děti hraly s těm mýdlem. Co udělám s těm starým křeslem? Buchta se švestkovým povidlem se mi líbí. Šetřím slovo. V kině dávají dobrý film. Naš kluk rozbil něčí okno. Autor byl hrdý na své dílo. Tvůj kolega byl včera v divadle.

3. Podstatná jména v závorkách postupně doplňujte do vět:

Vraceli se z (kina, divadla, střediska, městečka)

Je tam několik (zrcadla, auta, kina, města, letadla)

Chodili po (města, kina, divadla, různá místa)

Našli to pod (okna, křesla, letadla, auta)

СУЩЕСТВИТЕЛЬНЫЕ МЯГКОГО ТИПА

тип pole

N. pole — moře — hřiště — letiště — vejce

G. polí — moří — hřišť — letišť — vajec

D. polím — mořím — hřištím — letištím — vejcím

A. pole — moře — hřiště — letiště — vejce

V. pole! — moře! — hřiště! — letiště! — vejce!

L. polích — mořích hřištích — letištích — vejcích

I. poli — moři — hřišti — letišti — vejci

Cvičení:

1. Slova v závorkách dejte do správných pádů:

Lidé pracovali na (pole). Postavili tam několik (letiště). Chodili jsme kolem (hřiště). Tatínek mluvil o různých (moře). V Praze se staví řada (nová sidliště). Která z (evropská letiště) znáte? Děti si hrají na (školní hřiště). Na (různá pracoviště) jsou počítače. Toto jídlo je bez (vejce). Na (městská koupaliště) je zakázano koupaní. Kolem města bylo hodně (ohniště).

2. Dejte do množného čísla:

Tramvaj přijiždi o půlnoci. Na okraji města bylo koupaliště. V moři je velryba. Zpívám píseň o lidském srdci. Kolem ohniště stojí lidé. Student každy den je na koupališti. Kde je to velké letiště? Za mořem je kouzelné město.

СУЩЕСТВИТЕЛЬНЫЕ типа stavení

N. stavení — nadraží — představení

G. stavení — nadraží — představení

D. stavením — nadražím — představením

A. stavení — nadraží — představení

V. stavení! — nadraží! — představení!

L. staveních — nadražích — představeních

I. staveními — nadražími — představeními

Cvičení:

1. Podstatná jména (pl.) v závorkách postupně doplňujte do vět:

Stojí před (nádraží, stavení, náměstí, nábřeží)

Došel až k (náměstí, nádraží, nábřeží, stavení)

Zlobí se kvůli (kouření, cukroví, zpívaní, rozhodnutí, čekaní)

Mluvil o (přízemí, umění, čtení, hospodářství)

2. Slova v závorkách dejte do správných pádů:

Na (nádvoří) bylo čisto. V (hluboká údolí) ještě je sníh. V Minsku je několik (autobusová nádraží). Byli jsme tam v (různá roční období). V (poslední poschodí) vždy bydleli studenti. Na (nádraží) už nejsou kulturní místnosti. Vraceli z (noční představení) až ráno. Na (která náměstí) jsou sochy? Na těch (zabradlí) budou květy. Dlouho jsme mluvili o (nová stavení). K těm (tvá umění) patří i kino. V (tá cvičení) nejsou chyby.

СУЩЕСТВИТЕЛЬНЫЕ С НЕРАВНОСЛОЖНОЙ ОСНОВОЙ

тип kuře

N. kuřata — štěňata — hrabata — но: děti

G. kuřat — štěňat — hrabat — dětí

D. kuřatům — štěňatům — hrabatům — dětem

A. kuřata — štěňata — hrabata — děti

V. kuřata! — štěňata — hrabata — děti!

L. kuřatech — štěňatech — hrabatech — dětech

I. kuřaty — štěňaty — hrabaty — dětmi

Существительные этого типа имеют во множественном числе окончания по типу město с наращением к основе суффикса — at.

Особую форму склонения имеет существительное děti.

Cvičení:

1. Vstavte potřebná slova v množném čísle: štěně, kotě, koště, mládě, zvíře, dítě, rajče, kuře, děvče, poupě, hrabě, kníže

Děti mají rády všechna…, zejména… a…

Všechna… jsou hravá, ať jsou to děti… nebo…

V ZOO mají několik…. Vyber si jedno z… Bylo tam i pár…. Na stromech je ještě hodně…

Ptáci mají v hnizdách…. Kdo v pohádkách lítá na….?

Mluvime o našich…. Babičky s… jsou v parku.

V Karlových Varech byli…. a… Na dvoře máme… Koupila jsem kilo…

2. Dejte do množného čísla:

Kotě si hrálo se štěnětem. Moje ditě má rádo domácí zvíře. Viděl jsem medvídě a lvíče. Ditě se boji přistoupit k strašnému zvířeti. Kachna plavala s kachně. Co jsi řekl našemu děvčeti? Dej tu hračku ditěti. Do tábora jsem jel s děvčetem ze sousední školy. Chlapec vzal děvčeti jeji velký batoh a nesl ho sam.

3. Přeložte do češtiny:

без котят, с графами, о щенках, на мётлах, с детьми, дать котёнку, о медвежатах, к львятам, о князьях, с детёнышами, о птенцах

СУЩЕСТВИТЕЛЬНЫЕ ГРЕЧЕСКОГО ПРОИСХОЖДЕНИЯ

тип drama

N. dramata — axiomata — témata

G. dramat — axiomat — témat

D. dramatům — axiomatům — tématům

A. dramata — axiomata — témata

V. dramata — axiomata — témata!

L. dramatech — axiomatech — tématech

I. dramaty — axiomaty — tématy

Cvičení:

1. Slova v závorkách dejte do správných pádů:

O (dogmata) nepochyboval. Pracuje podle (přiložená schémata). V někte-rých (dramata) hrdinou je starší člověk. Našel jsem seznam (témata) vědeckých prác. Nakreslil jednoduchá (schémata) budov.(antická dramata) jsou na programech každého divadla. Pěkná (arómata) byla ve vzduchu. Ke dopisu připojil nekolik (schémata). Napiště článek na některé z (témata).

2. Dejte do množného čísla:

Nesouhlasí s dogmatem. Dej sklenici k tomu prizmatu. Ostrovského drama jsem viděl v divadle. Nemluv o žádném axiomatu.

СУЩЕСТВИТЕЛЬНЫЕ ИНОСТРАННОГО ПРОИСХОЖДЕНИЯ

тип muzeum

N. muzea — alba — stipendia — gymnázia

G. muzei — alb — stipendií — gymázií

D. muzeim — albům — stipendiům — gymnáziům

A. muzea — alba — stipendia — gymnázia

V. muzea! — alba! — stipendia — gymnázia

L. muzeích — albech — stipendiích — gymnáziích

I. muzei — alby — stipendii — gymnázii

Cvičení:

1. Slova v závorkách dejte do přislušných pádů:

V Minsku je mnoho (muzea). V (muzea) je vždy hodně lidí. Hledejte v textu (tvrdá substantiva) a (přislušná adjektiva). Chci se podívat do všech (muzea). Na (mezinárodní fora) vždy se mluví o světových problemech. Na podzim částo jezdí na (pléna). V (akvaria) bylo plno ryb. Připoměl vše (fakta). Proti (ta fakta) neměl co říct. V (rodinná alba) nenajdete žádné fotografie Tondy. Pracoval v několika (lycea). Mluvil o (centra).

2. Dejte do množného čísla:

Náměstí je v centru města. V Egiptu je zajímavý mauzoleum. Na vrholném stadiu zkoumaní byla shledana chyba. Z tvého stipendia dej 10 korun. V gymnázium je těžký předmět. Fotografie herce je v albu.

3. Vyrazy doplňujte do vět:

přirodopisná muzea, nová gymnázia, stará alba, stará centra, známá lycea

 

Урок 19

НЕТИПИЧНЫЕ СЛУЧАИ СКЛОНЕНИЯ СУЩЕСТВИТЕЛЬНЫХ

СУЩЕСТВИТЕЛЬНЫЕ, НЕ ИМЕЮЩИЕ ФОРМ ЕДИНСТВЕННОГО ЧИСЛА

Большое количество существительных, не имеющих форм единственного числа, склоняется по образцу различных типов существительных:

1. По образцу неодушевлённых существительных мужского рода твёрдой разновидности (тип hrad): kalhoty (брюки), šachy (шахматы) и пр.

2. По образцу существительных женского рода твёрдой разновидности (тип žena): dějiny (история), hodiny (часы), narozeniny (день рождения), nůžky (ножницы), vahy (весы) и пр.

3. По образцу существительных женского рода мягкой разновидности (тип růže): dveře (дверь), housle (скрипка), jesle (ясли), kleště (клещи), vidle (вилы), sáně (сани) и пр.

4. По образцу существительных среднего рода твёрдой разновидности (тип město): ňadra (грудь), vrata (ворота), nosítka (носилки), játra (печень), kamna (печь) и пр.

ГЕОГРАФИЧЕСКИЕ НАЗВАНИЯ

1. Такие существительные, как Meziříčí, Láhoří склоняются обычно по образцу существительных среднего рода на — í (тип stavení).

2. Названия стран, земель, городов и гор типа Uhry, Čechy, Athény, Benátky, Tatry, Dražďany, Bavory склоняются как существительные женского рода множественного числа твёрдой разновидности: Benátky, Benátek, Benátkám, v Benátkách, Benátkami.

3. Географические названия типа Hradčany, Vinohrady, Karpaty, Rokycany склоняются по образцу неодушевлённых существительных множественного числа твёрдой разновидности мужского рода, но форма родительного падежа у них не имеет окончания: Hradčan.

4. Географические названия на — ce (-ice): Lidice, Košice, Budějovice склоняются как существительные женского рода множ. числа мягкой разновидности. В родительном падеже также нет окончания (Budějovic, Lidic), а в дательном падеже у них нередко бывает окончание — ům: Teplicům, Budějovicům / Budějovicím.

ИНОСТРАННЫЕ СЛОВА

1. По образцу одушевлённых существительных мужского рода мягкой разновидности склоняются слова на š, ž, č, ř, x, j а также s: Alexej — Alexeje, komisař — komisaře, Engels — Engelse, но у некоторых существительных наблюдается колебание в склонении: Kraus — Krause / Krausa

По образцу существительных мужского рода твёрдой разновидности склоняются:

1. Одушевлённые и неодушевлённые с основой на твёрдый согласный: Byron — Byrona, Flaubert — Flauberta, Peking — Pekihgu

2. Одушевлённые имена собственные на — o и — e: Hugo — Huga, Dan-te — Danta, Goethe — Goetha. У греческих имён на — о наблюдается наращение основы согласным на — n: Nero — Nerona, Cicero — Cicerona.

3. Существительные на — ea (idea, Korea) склоняются так:

единственное число — множественное число

N. idea — idey /ideje

G. idey / ideje — idejí

D. ideji — ideám / idejím

A. ideu — idey /ideje

V. ideo! — idey / ideje

L. ideji — ideách /ideích

I. ideou / ideji — ideami / idejemi

4. Некоторые имена существительные вообще не склоняются, если по окончаниям не подходят ни к одному чешскому склонению:

rézumé, turné, Baku, Soči, tabu, Tbilisi.

Cvičení:

1. Vyrazy v závorkách dejte do správných pádů:

Doba os (vánoce) do (velikonoce) uplynula rychle. Do (prázdniny) je ještě daleko. Zůstal stát za (dveře). Jak se dostanu z (Dejvice) do (Rokycany)? Převlekl se do (plavky). Pes seděl u (vrata). Co jsi dostal k (narozeniny)? Stál a (housle) v (ruce). Máme jet do (Beskydy). Bydli na okraji (Vinohrady). Stalo se to před (vánoce). V (noviny) byla zpráva z (České Budějovice). Jdeme k (Hradčany). Budu dělat zkoušku z (dejiny). Poslal nám pozdrav z (Tatry). O(prazdniny) pojedeme do (lázně). Bydli v (Dějvice). O (vánoce) byl doma. Chodil jsem v (tepláky). Mám koupit tři deka (kvasnice). Seno nabral (vidle). Napsal knihu o (dějiny kina).

2. Místní jména doplňujte do vět: ”Narodil se v….”, “Je z….. “

(Vodňany — Narodil se v Vodňanech, je z Vodňan)

Louny, Klatovy, Ústí, Poděbrady, Králíky, Bechyně, Humpolec, Semily, Velké Losiny, Velké Pavlovice, Dolní Kralovice, Vysoké Mýto, Strakonice, Domažlice, Lednice, Rokytnice, Lomnice, Luhačovice, Košice, Dražďany, Atény, Postupim, Míšeň, Stolbcy, Baranoviči, Grenoble, Ankara, Bologna, Cambridge, Bochum, San Francisko, Sydney, Smoleviči, Kolodišči, Zaslavl

3. Vyhledejte pomnožná podstatná jména:

otec, prázdniny, ptáček, Hradčany, oléce, okna, dveře, pomeranče, listí, brýle, lidstvo, narozeniny, větve, medvědice, Medvedice (u Brna)

4. Vlastní jména dejte do Genitivu: román — Jakub Kolas = román Jakuba Kolase

balet — Maurice Ravel, román — Victor Hugo, obráz — Paul Sézanne, epos — Šota Rustaveli, román — Jules Verne, novela — Giovanni Boccacio, román — Alexandre Dumas, báseň — Sándor Petöfi, opera — Giuzeppe Verdi, opera — Wolfgandg Amadeus Mozart, román — Romain Rolland, obraz — Hieronimus Bosch, drama — Federico Garsía Lorka, kresba — Henri Matisse, oratorium — George Friedrich Händel, povídka — Ernest Hamingway, portret — Jan van Eyck, obraz — Eugéne Delacroix, novela — Hermann Hesse

5. Slova v závorkách dejte do správných pádů:

K (tato idea) měl nedůvěru. Večer bude věnovan tvorbě (Émile Zola). Na stěně máme reprodukce obrazů (Leonadro da Vinci). Při čtení jsme došli k (Wolfram von Eschenbach). Má několik básni od (Michail Eminescu).

Porovnejte: Сравните:

Vendi tam nebyl. Bylo mi lito Vendiho. Ten policista s Vendim už odjel.

Kde je princ Bruno? Chování prince Bruna jí překvapilo.

To byl pan Volf Rodani? Podvedla jsem Rodaniho!Co pověděla matka o Heinrichovi Rodanim? Ne, pane Rodani, nejsme sourozenci.

Hrabě Bordogni to ví. Jste dcera hraběte Bordoniho? Jeho jednání s hrabětem Bordognim se podařilo.

Budete dlouho hrát na Romea a Julii? Hostinska je dcera pana Schäufeleho. Pan Schäufele je tady.

Jdem se přiznala ke své lásce k Axelovi von Roskowi. Víte, pane von Roskowe, viděl jsem vás. S Alexandrem von Roskowem jsem chodil po louce.

ФОРМЫ ДВОЙСТВЕННОГО ЧИСЛА

Существительные oko, ucho (как названия органов и частей тела), rameno, koleno, prsa, ruka, noha сохранили формы двойственного числа во множественном числе: na kolenou, na prsou, na ramenou.

N. ruce — ramena — oči — uši

G. rukou — ramenou/ramen — očí — uší

D. rukam — ramenům — očím — ušim

A. ruce — ramena — oči — uši

V. ruce! — ramena! — oči! — uši!

L. rukou/rukách — ramenou/-ech — oších — uších

I. rukama — rameny — očima — ušima

но если значение меняется (oko — петля, ucho — ручка сумки, чашки ), в косвенных падежах возникают изменения: (N pl..- oka, uchy, G .- ok, noh, D .- okům, noham, A .- oka, nohy, V.- oka! nohy! L .- okách, nohách, I.  — oky, nohy) = hrnec s uchy, stůl bez noh.

Сравните:

Stolek s křivý mi nohami — Dívka s křivý ma nohama. Hodinky s dlouhy mi rušička mi — Holčička se špinavý ma ručička ma . Taška s velký mi uch y — Kluk s velký ma uši ma . Pletení s velký mi ok y — Ditě s velký ma očima.

Cvičení:

1. Slova v závorkách dejte do správných pádů v množném čísle:

Zvoní mi v (ucho). Vezmi to do (ruka). Dítě lezlo po (koleno). Umí chodit po (ruka). Seděl se (zavřené oko). Stál s (ruka) v (kapsa). Pes chodí po (zadní noha). V (oko) mu stály slzy. Syna nesl na (rameno). Na (noha) měl dřeváky. Bil se do (prsa). Objevila se tvář s (živé očko). Mám hrnek s (velké ucho). Koupil jsem stůl s (pěkná noha). Máš hodinky se (zlatá ručička)? Chytil rybu do sítě s (velké oko). Mám tašku s (kožené ucho). Vlasy mu padají do (oko). Na (ruka) měl rukavice. Je to dívka s (dlouhá noha). Králiky chytal do (oko). Dnes už mám v (noha) třicet kilometrů. Je to dívka s (modré oko). Dítě mavalo (ručička). Máme stůl s (rozvrzaná noha). Koupil jsem si hodinky s (digitální ručička). Na punčoše mi zase ujela dvě (oko). Renata prolézala mezi (noha) stolu. Už zase jíš (špinavá ruka)! Vezmi si tašku s (dlouhé ucho). Pstruha jsem chytl (vlastní ruka).

2. Napište podstatná jména(dívka, stůl, hodinky, pes, děvčátko, dítě)

… s dlouhýma nohama… s kovovými noha-mi… s odřenýma ručičkama… s tenkými ručičkami… s utrženými uchy… s velkýma ušima… s velkýma očima… s velkými oky

 

Урок 20

МЕСТОИМЕНИЯ (ZÁJMENA )

В чешском языке по значению различаются следующие группы местоимений:

Личные: já, ty, my, vy, on, ona, ono, oni (ony, ona)

Возвратное местоимение se

Указательные: ten, ta, to, tento, tato, toto, onen

Притяжательные: můj, má(moje), mé (moje), tvůj, tvá (tvoje), svůj, svá (svoje), své (svoje), náš, naše, naše, váš, vaše, vaše, jeho, jeji, jejich

Вопросительные: kdo, co, který, která, které, jaký, jaká, jaké, čí

Относительные: kdo, co, který, která, které, jaký, jaká, jaké, čí, jenž, jež,

Неопределённые: někdo, něco, některý, některá, některé, nějaký, nějaká, nějaké, kdosi, cosi, jakýsi, jakási, jakési, kdokoli(v), cokoli(v), jaký — koli(v), jakákoli(v), jakékoli(v), kterýkoli(v), kterákoli(v), kterékoli(v), leckdo(s), lecco(s), kdekdo…

Отрицательные: nikdo, nic, žádný, žádná, žádné

Определительные: všechen, všechna, všechno, všecek, všecka, všecko, veškerý, veškerá, veškeré, každý, každá, každé

По своим функциям и грамматическим формам личные местоимения já, ty, on (ona, ono), вопросительные и относительные kdo, co, а также отрицательные nikdo, nic являются местоимениями-существительными и имеют особые типы склонений.

Местоимения притяжательные, указательные, вопросительные и определительные являются местоимениями-прилагательными и склоняются по типу соответствующих прилагательных.

ЛИЧНЫЕ И ВОЗВРАТНЫЕ МЕСТОИМЕНИЯ

Местоимения 1 и 2 лица и возвратное se

единственное число — множественное число

N. já — ty —… — my — vy

G. mne, mě — tebe, tě — sebe — nás — vás

D. mně, mi — tobě, ti — sobě, si — nám — vám

A. mne, mě — tebe, tě — sebe, se — nás — vás

L. mně — tobě — sobě — nás — vás

I. mnou — tebou — sebou — námi — vámi

В именительном падеже личные местоимения употребляются только в случае логического ударения или в эмоционально окрашенных предложениях. В обычных глагольных конструкциях они не употребляются.

В дательном, винительном и родительном падежах 1 и 2 лица единственного числа возвратное местоимение имеет полные и краткие формы. Полные формы mne, mně, tebe, tobě, sebe, sobě употребляются после предлогов и в тех случаях, когда на них падает логическое ударение, например, в начале предложения:

Tebe jsme tam neviděli. Sobě uškodil.

Во всех остальных случаях употребляются краткие формы mi, mě, ti, tě, si, se:

Přines mi knihu. Neviděl jsem tě.

В разговорном языке во всех падежах, кроме именительного и творительного, употребляется форма mně/ mě.

МЕСТОИМЕНИЯ 3 ЛИЦА on, ona, ono

единственное число

N. on — ona — ono

G. jeho (u něho), ho — jí — jeho (u něho), ho

D. jemu (k němu), mu — jí — jemu (k němu), mu

A. jeho (pro něho), ho — ji (pro ni) — je (pro ně), ho

jej (pro něj) — … —

L. o něm — o ní — o něm

I. jím (s ním) — jí (s ní) — jím (s ním)

множественное число

N. oni одуш… — ony неодуш. — ony — ona

G. — ji ch (od nich) —

D. — jím (k nim) —

A. — je (pro ně) —

L. — o nich —

I. — jimi (s nimi) —

1. В косвенных падежах после предлогов появляется вместо j — n:

od něho, k němu, za nimi…

2. Местоимение мужского рода в винительном падеже единственного числа имеет несколько форм: jeho, ho, jej (něj). Форма ho — краткая, безударная: Tam stojí člověk, vidím ho. Форма jej так же, как и форма ho, служит для обозначения одушевлённых и неодушевлённых предметов. Полная форма jeho служит для обозначения только одушевлённых предметов: Jeho nevidím. Počkám na něho.

3. В винительном падеже единственного числа среднего рода под ударением и после предлогов употребляется je (pro ně, na ně). В безударном положении — je и ho: To je okno, otevřu ho.

Cvičení:

1. Doplňte osobní zájmena 3. osoby mužského i ženského rodu a množného čísla:

Budete s…. ještě mluvit? Půjdu tam bez… Já jsem o…. neslyšel. Nevzpomínám si na….. Sejdeme se u….. Včera jsem….. potkal. Doatal jsem od…. dopis. Kdy k… půjdete? Viděl jsem….. tam. Přišel jsem až po… Pamatuješ si na….? Řeknu….. to. Byl jsem tam s… Pozdravili jsme….. Znáte se s…? Koupil jsem to pro…

2. Osobní zájmena 3. osoby nahraďte zájmeny 1. nebo 2. osoby téhož čísla:

Včera jsme ho viděli. Nic jsem mu neřekl. Vyprávěli jim to? Jemu se nedivím. Proč se jí ptáš? Nepůjdu s nimi. Mluvili jste o nich? Zlobim se na ni. Kdo z nich tam byl? Asi jste je viděli. Poslali ji domů. Jí se nic nestalo. Půjdu tam až po něm. Seděla mezi nimi. Už jsem o nich dlouho neslyšela. To není pro ní. Kdo s nim půjde? Jí nenapsali. Půjdeš s nim? Jim se daři dobře. Byl jste tam bez nich? Jeho se nebojím. Mluvili tam o něm. Přišlo jich hodně? Vyřídím jím to. Ji tam nepotkali.

3. Osobní zájmena v závorkách dejte do správných pádů:

Už jste se s (ona) seznámil? Zeptám se (oni) na to. Počkáte na (já)? Půjdete s (my)? Znám (on) dobře. Půjdeme bez (vy). Byl jsem u (on) nedá-vno. Mluvili jsme o (ona). Sednu si vedle (ty). Kromě (já) tam nebyl nikdo. Přišel před (vy) nebo po (vy)? Tak já (oni) to řeknu. Budeme u (my). Viděl jsem (oni) tam. Ani se na (my) nepodíval. Něco (ty) ukážu. Nic o (on) nevím. Kvůli (on) jsem zůstal doma. Včera jsem (ty) viděl. Vítáme (vy). Víš o (on) něco? Dovolili (já) to. Přišel k (my) včera. Půjdu tam místo (ona). Je to pro (ona)? O (já) tam nemluvili? Kde jste se s (on) setkal? Jeli tam s (ty)? Co (ona) řekněte? Nenašli (já) doma. Vrátíš se s (já)? Přišli až po (my). Zapoměli jsme (oni) pozvat. Počkám tu na (ty). Seděli jsme proti (ty). Napíšu (on) zítra. Něco o (ty) říkali. Co (vy) slíbil? Zlobíte na (já)? Jsou s (oni) spokojeni.

4. Osobní zájmena nahraďte osobními zájmeny zvratnými:

Přečtu mu to. Dívali se na ně . Odnesu to k němu. Na tebe zapomněl.Odešli od nich. Házeli to po nich . Přinesli to pro ně . Byli jsme mezi nimi. Něco mi povídal. Viděli ho dobře. Slíbili jim to. Stáli za nimi. Má to u něho. Jemu to nekoupím. Počkali tu na ně. Vzal mu to.

5. Doplňte osobní zájmena:

Dobře se na…. podívejte, jak je špinavá. Slyšel jsem o…, že jsou dobří šachisté. Když jsem s… mluvil, nevěděl jsem, že je spisovatel. Mluvil jen o tom, co…. samého zajímalo. Co…. řekněte, až se….. budou ptát? Řekněte…, kdy přijedete, a přijdu… naproti. Tu knihu mám u…. doma. Blahopřáli jsme… k jeho narozeninám. Podívala se na… do zrcadla, jestli je učesaná. Za hodinu budu doma, zastavte se u…. Pozval jsem… přátelé na návštěvu. Divili se… že tam pořád chodíme.

6. Dejte do jednotného čísla:

Máte nám něco vyřídit? Snad vás brzy uvidíme. Cestou se pro ně zastavíme. Občas jsme je tam viděli. Zůstaneme u nich do zítřka. Přišli jste až po nás. Kam vám to máme poslat? Pro nás to není nic těžkého. Nám to neřekněte? Kromě vás tam nebyl nikdo. Půjdeme až po vás. To nás ani nenapadlo. Kdo vás sem poslal? Co vám o nich říkali? Smíme to dát jenom jim. Nechali tu pro vás něco.

7. Dejte do množného čísla:

Nechceš jít se mnou? Zeptám se ho na to. Něco ti povím. Dávno jsem ji neviděl. Je mu dvacet let. Chtěl s tebou mluvit. Nemám o něm žádnou zprávu. Mám tu pro tebe knihu. Bez něho nemohu začít. Co mu mám vyřídit? Nevím, kdy ho uvidím. Dostal jsem od něho dopis. Přečtu ti to. Jde směrem ke mně.

8. Podtržená zájmena dejte na první místo ve větách:

Neřekl nám nic. Poslal mi dopis. Dali mu pokoj. Uvidím tě rano. Ne-dám jim ani část. Nechceme vás rušit. Půjdeme jí naproti. Najdete ho doma. Máme vám něco povědět. Snad ji slyšeli. Znají mě dobře. Nechali ti zprávu. Taky tě hledali. Zavolali ho pozdě. Nevěřili mi ani slovo. Odpověděli ti jasně. Zavoláme mu až večer. Poznali mě taky. Zajímá tě to? Přečteš mi to hned? Nelíbí se nám tu. Zavoláme mu až večer. Nepotkali jsme je tam. Nikdo se mu nediví. Mělo by jim to stačit. Připravíme mu to potom.

9. Podtržená zájmena dejte na další místo ve větách:

Jeho tady nenajdete. Tebe mám pozdravovat. Vás už známe. Tobě nic nedáme. Jim dali volno. Jemu chci něco poslat. Mne potřebovat nebudete. Vám dáme třetinu. Jeho nechali doma. Tobě mám přinést knihu. Mně bylo dost špatně. Jemu je to jedno. Tobě se špatně chodí? Jeho jsme tam nenašli. Ji můžete poslat za námi. Vám jsem měl něco dát. Vás tam asi nenajdeme.

10. Podtržené výrazy nahraďte zájmeny:

Petra jsem potkal včera. Máš zatelefonovat sestře. Do večera své kamarády neuvidím. Není to pro děti. Od svého znamého jsem dopis ještě nedostal. Ti lidé se na váš přišli podívat. Přišel jsem před tím člověkem. Je to kniha bratra. Před chvíli jsme o Evě mluvili. Co mám rodičům napsát? S přáteli se sejdu dnes večer. Zítra půjdu k tetě. Synovi koupil míč, a dceři panenku. Pro dívku se to nehodí. Proč to chceš dát zrovna Vaškovi? Kromě sestry to nikdo neví. Dědečka trapila starost o vnuka.

11. Vstavte vhodná osobní zájmena:

Pověz… co mám dělat? Otevřel okno a postavil na… vázu.

Našel auto tak, jak…. opustil. Nesl jsem to k… čekala na to. Požádejte… aby přišli zítra. Posílam k… svého zástupce můžete se na…. spolehnout. Psal jsem…. před týdnem, zatím…. ne-odpověděla. Nemoc… zabranila v odjezdu, dostal anginu. Počkám tu na…., ale nebuď tam dlouho. Půjdu tam místo…, požádala… o to.

 

Урок 21

УКАЗАТЕЛЬНЫЕ МЕСТОИМЕНИЯ ten, ta, to

Так же, как ten, ta, to склоняются местоимения tento, tato, toto, а также местоимения onen, ona, ono.

Сравните:

tenhle, bez tohohle, k tomuhle…

tamten, bez tamtoho, k tamtomu…

tamhleten, bez tamhletoho, k tamhletomu …

Cvičení:

1. Doplňte správné tvary ukazovacího zájmena ”ten”:

… dívku neznám. O… lidech jsme nemluvili. Máš pro… knihy dojít. S… člověkem jsem se už setkal. V… slovech je mnoho pravdy. Já do…. divadla nechodím rád. Na… lidi se už nepamatuji. Z… domů se museli vystěhovat. Neřekneš to… pánovi? Nerozbij… okno! Co si máme z…. věci vybrat?… časopisy ležely jinde. S…. sousedkami se vzdycky zdržuje. Dej to na… stůl. … slovům nevěřím. Pojedete…. tramvají?… okno je moc vysoko. Už jste… knihy přečetli? O…. dopise skutečně nevím. V…. učebnicích je to jinak… hudba se mi nelíbí. Nemohl jet kvůli… nachlazení… román je moc dlouhý. K… schodům se radši nepřibližuj. … kluka jsem už někde viděl…. lidé mi to slíbili. S… vysvědčením není něco v porádku. Do… třid chodí málo dětí. Mezi…. kluky nebyl. … židle jsou moc nízké. Bez… papíru tam nemůžeme jít. Na… čísla se nepodíval. Byl jste v… městě? Od…. doby se nic ne-změnilo. Na…. léta se ještě pamatuje.

2. Dejte do jednotného čísla:

Přečtete si ty dopisy. Těmi způsoby to nejde dělat. O těch spisovatelích jsme ještě neslyšeli. Na ta slova se musíme zeptat. Z těch poznámek jsme moc nepochopili. Ty reportáže se nám celkem líbily. S těmi připady jsme nepočitali. Ta města nejsou zajímavá. V těch místnostech už zůstaneme. Těm otázkám se nedivili. S těmi studentkami nebyli spokojemi. Po těch slovech nastalo ticho. Až k těm zahradám jsme nedošli. Od těch pokusů nic nečekáme.

K těm názorům nedošli sami. Z těch míst se nedostali zprávy. Těm klukům nic nedávejte. Ta jsou špatně vybraná. Učili se z těch druhých učebnic. V těch příkladech jsou chyby. Poslali nás pro ty slovníky. Ty lidi jsme už po-tkali. Od těch známých vás máme pozdravovat. Ty židle jsou rozbité. Leži to pod těmi knihami.

3. Dejte do množného čísla:

Na tu věc se musím ještě zeptat. S tou dívkou už mluvil. Ta báseň není dobrá. V té zemi je takový zvyk. Ten chlapec je nějaký divný. Po té cestě chodím často. Na výstavě toho malíře jsem byl. Z té přednášky moc nevím. Ten rybník je moc daleko. Na to okno se ani nedívej. S tím úkolem bude ještě hodně práce. O té události promluví sportovní redaktor. To slovo si nemohl zapamatovat. Ta rana ho ještě bolela. V tom lese je moc sucho. Ptál se na toho druhého. To jablko je kyselé. Zeptej se toho pána. Najdeš to za tou skříní.O tom románu jsem už slyšel. Ten pes šel pořád za mnou. přišel jsem si pro ten sešit. O té otázce budu ještě mluvit. V tom městě není žádná velká tovarna. Toho člověka pošli za mnou. S tém pánem bych chtěl mluvit. To vejce jsem rozbil.

4. Výrazy v závorkách dejte do správných pádů.

Slyšel jsem to od (nějací lidé). V (tahleta kniha) to není. Podívej se na (tamten pán). Za (tyto podmínky) nemužu pracovat. Už jsem se radil s (někdo). To se dá řici o (málokdo). Omylem jsem vzal věci z (něčí kufr). Od (tenhleten týden) budu pracovat i ve čtvrtek. S (malokdo) se o tom dá mluvit. Došli jsme k (něco zajímavé). Protestoval proti (cokoli nového).

ПРИТЯЖАТЕЛЬНЫЕ МЕСТОИМЕНИЯ

můj, má (moje), mé (moje )

единственное число

N. můj — má, moje — mé, moje

G. mého — mé — mého

D. mému — mé — mému

A. mého одуш. — mou, moji — mé, moje

můj неодуш. — … — …

L. mém — mé — mém

I. mým — mou — mým

множественное число

N. mi, moji одуш. — mé, moje — má, moje

mé, moje неодуш — … — …

G. … — mých — …

D. … — mým — …

A. mé, moje — mé, moje — má, moje

L. … — o mých — …

I. … — mými — …

По образцу этих местоимения склоняются tvůj, tvá (tvoje), tvé (tvoje), svůj, svá (svoje), své (svoje). Все они склоняются как полные прилагательные твёрдой разновидности.

náš, naše, naše

единственное число

N. náš — naše — naše

G. našeho — naší — našeho

D. našemu — naší — našemu

A. našeho — naší — naše

náš — … — …

L. našem — naší — našem

I. naším — naší — naším

множественное число

N. naši, naše — naše — naše

G. … — našich — …

D. … — našim — …

A. … — naše — …

L. … — našich — …

I. … — našimi — …

По типу склонения притяжательных местоимений náš, naše, naše склоняются местоимения váš, vaše, vaše.

Для выражения притяжательности 3 лица употребляются формы jeho, její, jeho. Во множественном числе для всех трёх родов употребляется форма jejich.

Cvičení:

1. Výrazy v závorkách dejte do správných pádů:

a) Ten obchod je v (naše ulice). Budu mluvit s (váš) otec. Přijeli sem lidé z (naše město). Neleží to na (vaše stoly)? V (naše okna) je světlo. Doutníky jsou pro (váš dědeček). Počítajé s (naše pomoc). Ptali se na)vaše dcera). Poslal to (váš strýc). Přidali to k (naše zavazadla). Na (vaše místo) sedí někdo jiný. Balík pošlu (vaše přátele). Nevíte o (náš pes)? Blížili se k (naše stanoviště). Mezi (naše kola) je cizí. Na (naše otázka) neodpověděl. Napíšu to (vaše péro). Je ta kniha z (vaše knihovna)?

b) Udělali to bez (moje vědomí). S (tvoji přátele) jsem nemluvil. O (tvoje sestry) nevím. Bylo to před (můj příchod). Je tady vzkaz od (tvůj bratr). Odpověděl na (tvoje otázka)? Je to pro (tvůj známý). Pohádal se s (moje sestry). V (tvoje okno) byla tma. Někdo se napil (moje pivo). Na (můj stůl) to není. (vaš otec) to neřeknu. Vím to z (jeji dopisy). Z (tvoje hledisko) to vypadá jinak. K (váš nápad) se ještě vrátíme. S (tvoji bratři) se neznám. Budu mluvit s (váš známý). S (naše babička) není něco v porádku. (vaši kluci) viděli jsme u vody.

2. U osobních zájmen v závorkách utvořte utvořte přivlastňovací zájmena a dejte je do správných pádů:

Při (ona) slovech se podivili. V (já) pokoji to není. Musím odpovědět na (oni) dopis. Bez (vy) dovolení to neudělám. V (my) městě je několik škol. Potkal jsem (ty) známé. Přišel s (já) knihami. Mluvili o (ty) práci. Kolem (oni) domu chodím často. Nechám tu lístek pro (ty) matku. (já) přatele tam nebudou. Zapoměl na (oni) prosbu. Podle (ona) názoru to tak je. Mluvil jsem s (ona) spolupracovníky. Co dělá (on) sestra? Před (já) bratrem o tom nemluvte. Tramvaj jezdí kolem (my) fakulty. Na (vy) zahradu se přijdu po-dívat. Přišel tam s (on) sestrou. Pozdravujte (vy) bratra. Byl to (já) nápad. mám to mezi (já) papíry. Bydlí u (on) rodičů. Na (ona) stole to neměla. Chceš mluvit s (já) vedoucím? V (ona) patnácti letech těžce onemocněla. (vy) článek tu je. Při (on) návštěvě se nestalo nic.

3. Dejte do jednotného čísla:

V našich učebnicích to je. Mluvili o svých zkušenostech. Vaší známí s nami už mluvili. Moji bratři nejsou doma. Odpovědi na vaše otázky neznáme. Ve svých dopisech jste o tom napsali. vaše dcery jsme potkali na náměstí. Dostali jsme to od vašich přibuzných. O svých plánech mlčeli.

4. Dejte do množného čísla:

Spisovatel tam podepisuje novou knihu. Mluvil o tvém synovi. Do mého okna svítí ráno slunce. Profesor pracuje ve své pracovně. Dej moje pero. Tvého syna chvalil, mého moc ne. Půjčil jsem mu svůj sešit. Blaho-přál jsem mu k jeho svátku. Hledal to ve svém rukopise. Mluvil se svým učitelem. V její zásuvce je nepořádek. Seznámil se tam s tvým bratrem.

 

Урок 22

ОПРЕДЕЛИТЕЛЬНЫЕ МЕСТОИМЕНИЯ

Všechen, všechna, všechno

Неопределённые местоимения všechen, všechna, všechno в разговорном языке имеют разновидности všecek, všecka, všecko. Словообразовательный суффикс — chen, — cek употребляется только в формах именительного и винительного падежей единственного и множественного числа. Местоимение všechen (všecek..) употребляются с существительными во множественном числе, а также с собирательными и вещественными существительными:

Všechno víno, všechen cukr, všechny ženy, všichni prátele, všechna města

C cуществительными в единственном числе употребляется прилагательное celý, имеющее также значение «весь»:

Celé náměstí, celá třida, celý měsíc, celý rok

Единственное число

Множественное число

Cvičení:

1. Doplňte zájmeno všechen

Dělejte to se… možnou opatrností. Ke…. té starosti mi přibyly ještě další. ….. už budou jistě na místě. Zachovali jsme…. pravidla. Co jste ten… čas dělali? Při…. té práci na to zapoměl. … další práce je zbytečná. Oznámil to… příbuzenstvu. Pro….. případy to radší schovej.

Na nikoho nezapoměl…. to řekl. …. jídlo už snědl. Vím o…. jeho příbuzných. Na lístek si vypsal…. neznámá slova. Mám…. knihy toho autora. Odpověděli mu na….. otázky. Mléka je málo, pro…. nestačí. Věnoval té práci…. svůj čas. Otáčel se za… dívkami. ….. známým jsem poslal blahopřání. Hledal jsem to už ve… skříních. …. moje přatele s tím souhlasili. Se… ostatními budu mluvit zítra. Poslali ho ke….. čertům. O…. těch podrobnostech budeme mluvit později. Na lístek si vypsal….. neznámá slova. Vypil….. vodu.

2. Doplňte zájmena věechen nebo adjektiva celý:

Byli jsme…. velmi spokojeni s výletem. Plakáty vylepili po….. Praze. Ptali jsme se na to… svých známých… už o tom věděli…. den jsme stravili v přirodě. O tom mluví už…. svět. Měl jsem koupit jízdenky pro… kamarády… nádraží žilo letním dopravním ruchem…. Napsal, že…. sobotu bude u babičky. Večer jsem sbalil… co jsem potřeboval na cestu. Nespal jsem…noc….. hodinu jsem stál ve frontě. Zatelefonoval jsem mamince, že…. je v pořádku. Pracoval jsem… týden. Dopisuješ si se… svými přáteli? Už jesm složil…. zkoušky. Máme jít s tebou….? Na dvoře jsem viděl lidé z… našeho domu. Ze….. síly volal o pomoc. Obličej měla…. uplakaný. Sháněli jsme ho po….. čertech.

ОТНОСИТЕЛЬНЫЕ МЕСТОИМЕНИЯ

Který, jaký, čí, jenž, jež, co(ž)

Местоимения který, jaký, čí соответствуют вопросительным местоимениям. Относительное местоимение jenž, jež является принадлежностью исключительно литературного языка и склоняется как личное местоимение 3 лица on, ona, ono.

Cvičení:

1. Doplňte tvary zájmena který.

a) Dopis…. jsem dostal, byl od babičky. Kniha….. jsem přečetl, byla opravdu zajímava. Vlak, z… jsem vystoupil, přijel z Brna. Návrh, pro….. jsem hlasoval, neprošel. Povolení k pobytu, o…. jsem zažádal, jsem nedostal. Země, ve…. žiji, jménuje se Bělorusko. Co řekneš události, o…. které jsme četli v novinách? Jsou to lidé….. důvěrujeme. Autobus, do… nastoupila Dana, odjel. Tohle je byt, ve… bydlím.

b) Dívka…. se seznámil v parku, se stala jeho ženou. V bytě….. platím osm tisíc korun měsičně, neteče už měsíc teplá voda. Lidé… jsme se ptali, o Lence nevěděli. Firma…. jsem pracoval, už neexistuje. To je Karlův most…. jste tolik slyšeli. Kočka….. jsem zaplatila tolik peněz, zmizela. Kolega… chcete mluvit, není přítomný. Květiny….. jsme koupili, byly drahé. Pes….. se bojíte, je ještě malý. Máš ty fotografie…. jsem s tvou rodinou? Dávala nám otázky…. jsme neuměli odpovědět. Tramvaj…. jsem čekal, dlouho nejela. Student…. jste pomahala s učením, propadl. Doba… vladl Karel IV, byla zajímavá. Hračka…. chceš koupit, je dřevená. Kamarád… zítra bude dvacet let, nás pozval na večírek. Ochutnej buchty… jsem pro tebe upekla. Všichni milujeme zemi…. jsme se narodili. Herci…. hlají v té hře, jsou moc známí.

2. Vstavte zájmena kterýnebo jaký:

… rychlostí můžou jezdit auta v obcích?

…. bude zítra počasí?

Ve…. patře bydlíte?

…. lékař vás ošetřoval?

V….. roce jste se narodil?

…..státní poznávací značku má vaše auto?

….. české spisovatele znáte?

Pro…stranu budete hlasovat?

3. Tvořte otázky s zájmenem který podle vzoru: Vzor:

Tohle auto vyjelo z té zatáčky? — Bylo to tohle auto, které vyjelo z zatačky?

Ukradli vám tyhle hodinky? Napadli vás v téhle ulici? Přijel jste tímhle taxikem? Pil jste z téhle sklenice? Vystoupil z tohohle auta? Platil jste touhle bankovkou? Rozbilio vám tuhle kameru? Tenhle člověk řídil to auto? Tenhle člověk vás napadl? Předal jste ten balíček tomuhle člověku?

НЕОПРЕДЕЛЕННЫЕ МЕСТОИМЕНИЯ

Неопределённые местоимения образуются от вопросительных с помощью приставок и частиц, выражающих неопределённость.

У сложных непоределённых местоимений склоняется местоименная часть: někdo — někoho, někomu, málokdo — málokomu, málokým,

Cvičení:

1. Doplňte neurčitá zájmena někdo, něco, některý, nějaký, něčí:

….. malé banky zkrachovaly. Neslyšel jsi…..? Nemáš v ledničce….. pivo? Nedáš mi….. dobrý slovník? Nemáš….. drobné? Neslyšel jsi…..? V šatně zůstal viset…. kabát. Nemác….. proti bolení hlavy? Nestojí….. za dveřmi? Nevíš o… bytě? Mně se zdálo, že…. pláče. Neznáš… dobrého učitele češtiny? ….. slova mají několik významů. … lidé mají alergii na prach. Podívej se, jsem….. našla. Bylo tam slyšet….. divné zvuky. V… názorech jsme se shodli, v jiných ne. Bude to trvat….. pět neděl. Hledal vás tady…. člověk.

 

Урок 23

ПРИЛАГАТЕЛЬНЫЕ ( Adjektiva )

Каждое прилагательное относится к какому-либо существительному, являясь его определением.

Zajímavý film, nové nádraží, široká cesta, vědecký pracovník, vysoká škola, malé dítě

Прилагательные имеют категорию рода, формы числа и падежа, то есть имеют такой род, число и падеж, какой имеют существительные, к которому прилагательные относятся:

M — F — N

Mladý muž — mladá žena — velké okno

Zdravý syn — zdravá žena — zdravé dítě

Pracovitý student — červená kniha — dobré jídlo

У мужского рода наблюдаются формы одушевлённые и неодушевлённые: Viděl jsem krásného ptáka. Viděl jsem krásný strom.

Основа прилагательных может быть твёрдой или мягкой.

Твёрдый тип: dlouhý, tichý, veliký, starý, mladý, krásný

Мягкий тип: dívčí, svěží, jarní, moderní, inteligentní

В чешском языке по форме различаются полные и краткие прилагательные, то есть некоторые полные прилагательные твёрдой разновидности имеют краткие формы: zdravý — zdráv, zdráva, zdrávo

Краткие формы выступают только в составе сказуемого и употребляются довольно редко:

Otec je zdráv, matka je zdráva, sestry jsou zdrávy, děvčata jsou zdráva

ТВËРДЫЙ ТИП

Cvičení:

1. Výrazy v závorkách dejte do správných pádů:

a) Byli tam lidé z (malé město). Stál u (otevřené okno). Město leží v (hluboké údoli). Je z (velké město). Nepojedeme domů kvůli (špatné počasí). Chtěli jít na (vysoký kopec). Vidiš tam (černý pes)? Vesnice leří v (pěkna krajina). Nemohu najít (červená tužka). Nečetl (zajímavá povídka). Brzo se vrátí z (dlouhá procházka). Zná to z (nějaká kniha). Mluvil s (nějaká dívka). Vezmu si trochu (studené mléko). Je to na (levý břeh). Mám to v (pravá kapsa). Přišli jsme k (široká řeka). Chodil tam a sem po (dlouhá chodba). Ryba je v (studená voda). Chci koupit dům s (velká zahrada).

b) V tom domě okna jsou z (barevná skla). Mluvime se (staří páni). Na (sochářské výstavy) často nechodím. Bydlel v (jiná města). Byla jsem v (různá země). Můžete bydlet v (horské chaty) nebo (turistické nocleharny). Napiše ještě hodně (zajímavé články). Položila jsem několik (podobné otázky). Tam byli kluci s (plné aktovky). Kniha ležela mezi (staré sešity).

2. Dejte do množného čísla:

a) Je to dobrá studentka. Na chodbě byl jen nějaký kluk. Strýc už je hodně starý. Tvůj bratr je docelá hezký hoch. Bratr je ještě moc mladý. Syn je podobný babičce. Ten můj soused byl velký umělec. Syn nebyl moc pilný.

b) Na výstavě byl německý dirigent, a na návštěvě byl polský spisovatel. Je to dobrý a prostý člověk. Antický buh jednal jako člověk. Prahu mu ukázal jeho dobrý přítel. Podobiznu Anny namaloval pražský umělec. Náš známy ten fil už viděl. Beloruský partizan zachranil můj život.

ЧИСЛИТЕЛЬНЫЕ

Количественные

1 — jedna 11 — jedenáct

2 — dvě 12 — dvanáct

3 — tři 13 — třináct

4 — čtyři 14 — čtrnáct

5 — pět 15 — patnáct

6 — šest 16 — šestnáct

7 — sedm 17 — sedmnáct

8 — osm 18 — osmnáct

9 — devět 19 — devatenáct

10 — deset 20 — dvacet

30 — třicet, 40 — čtyřicet,

50 — padesát, 60 — šedesát

70 — sedmdesát, 80 — osmdesát

90 — devadesát, 100 — sto

Порядковые

1. — první 11. - jedenáctý

2. - druhý 12. - dvanáctý

3. - třetí 13. - třináctý

4. - čtvrtý 14. - čtrnáctý

5. - pátý 15. - patnáctý

6. - šestý 16. - šestnáctý

7. - sedmý 17 .- sedmnáctý

8. - osmý 18. - osmnáctý

9. - devátý 19. - devatenáctý

10. - desátý 20. - dvacátý

30. - třicátý, 40. - čtyřicátý,

50. - padesátý, 60. - šedesátý

70. - sedmdesátý, 80. - osmdesátý

90. - devadesátý, 100. - stý

СОСТАВНЫЕ ЧИСЛИТЕЛЬНЫЕ

Количественные

21 — dvacet jedna = jednadvacet

22 — dvacet dva = dvaavacet

23 — dvacet tři = třiadvacet

24 — dvacet čtyři = čtyřiadvacet

25 — dvacet pět = pětadvacet

26 — dvacet šest = šestadvacet

27 — dvacet sedm = sedmadvacet

28 — dvacet osm = osmadvacet

29 — dvacet devět = devětadvacet

Порядковые

21. - dvacatého prvního

22. - dvacatého druhého

23. - dvacatého třetího

24. - dvacatého čtvrtého

25. - dvacatého pátého

26. - dvacatého šestého

27. - dvacatého sedmého

28. - dvacatého osmého

29. - dvacatého devatého

но: jedenadvacatého, dvaadvacatého, třiadvacatého, čtyřiadvacatého,

pštadvacatého, šestadvacatého, sedmadvacatého, osmadvacatého…

100 — sto, 200 — dvě stě, 300 — tři sta, 400 — čtyři sta, 500 — pět set

600 — šest set, 700 — sedm set, 800 — osm set, 900 — sevět set, 1000 — tisíc

Datum: Narodil jsem se 27.11.1975 — dvacatého sedmého listopadu roku

tisíc devět set sedmdesát pět

(roku devatenáct sedmdesát pět)

СКЛОНЕНИЕ ЧИСЛИТЕЛЬНЫХ

a) Числительное jeden, jedna, jedno склоняются как указательные местоимения ten, ta, to.Эти числительные часто употребляется там, где в английском или немецком языке употребляется неопределённый артикль.

б) Во множественном числе употребляется форма jedny (jedna) у тех существительных, которые имеют форму множественного числа:

jedny dveře, jedny prazdniny, jedny kalhoty.

С такими существительными употребляются числительные

dvoje, troje, čtvery, patery, šestery, sedmery, osmery, devatery, desatery,

которые на русский язык часто переводятся как “две пары”, “двое” (брюк, очков и т. д.):

dvoje kalhoty, troje dveře, čtvery brýle

Если речь идёт о двух или нескольких разных видах чего-то (например, мяса, кофе), то числительные “два” и “три” будут иметь форму dvoji, troji:

dvoji káva, troji maso. Dejte mi, prosím, dvoji kávu.

Остальные формы совпадают с формами čtvery, patery и т. д.

в) Числительные dva, dvě, oba, obě склоняются следующим образом:

г) Числительные tři, čtyři, pět имеют одинаковые формы для всех трёх родов и склоняются следующим образом:

N. tři — čtyři — pět

G. tří — čtyř — pěti

D. třem — čtyřem — pěti

A. tři — čtyři — pět

L. třech — čtyřech — pěti

I. třemi — čtyřmi — pěti

В родительном падеже часто употребляются разговорные формы třech, čtyřech.

У числительного devět имеются изменения в корне:

bez devíti, k devíti, s devíti.

По типу числительного pět склоняются все числительные до 99.

д) Числительное sto склоняется по образцу město:

bez sta, ke stu, o stu, se stem,

с числительным dvě образует сочетания dvě stě:

dvou set, dvěma stům, o dvou stech

абсолютно так же склоняются сочетания tři sta, čtyři sta.

е) Числительное tisíc клоняется по образцу stroj , но в родительном падеже чаще употребляется форма tisíc:

pět tisíc diváků, několik tisíc demonstrantů.

ж) Числительное milion склоняется по типу hrad:

з) Числительное miliarda склоняется по типу žena.

и) Количественные числительные, состоящие из единиц и десятков, можем произносить и писать двумя способами:

jedenadvacet dolarů — dvacet jeden dolar, jedanadvacet korun — dvacet jedna koruna.

к) Сложные числительные склоняются следующим образом:

N. dvacet sedm tisíc pět set padesát dvě koruny

G. bez dvaceti sedmi tisíc pěti set padesáti dvou korun

D. k dvaceti sedmi tisícům pěti stům padesáti dvěma korunám

A. za dvacet sedm tisíc pět set padesát dvě koruny

L. o dvaceti sedmi tisících pěti stech padesáti dvou kotunách

I. s dvaceti sedmi tisíci pěti sty padesáti dvěma korunami

НЕОПРЕДЕЛЁННЫЕ ЧИСЛИТЕЛЬНЫЕ

Неопределённые числительные tolik, kolik, mnoho, několik имеют только две формы:

N., A. — několik, tolik, mnoho, tolik,

G., D., L., I.. — několika, mnoha, kolika, tolika:

o několika poznámkách, s několika dívkami, bez tolika problémů.

Cvíčení:

a) Doplňte číslovky jeden, jedna, jedno :

Byl jednou…. král a měl tři dcery. Měl jsem… kamaráda, který emigroval do Kanady. Seznamil jsem se s….. Japonkou. Šel jsem k…učitelovi a zeptal jsem se ho. Slyšel jsem o… muži, který přežil katastrofu letadla. Je sama a má… ditě. Slyšel jsem o….. podobné autonehodě. Měla to ditě s….. cizincem. Měli….. syna a ten emigroval do Austrálie.

b) Vstavte číslovky jedny, dvoje, troje ve správných tvarech.

Vzal jsem si sebou jen (1)…. kalhoty. Potřebuji (2)…. boty. Musím si koupit (4)….. ponožky. Ukázal mi (5) rukavice, ale žádné se mi nelíbily. Koupila jsem (3)…ředkvičky, protože byly čerstvé. Mám (2)… lyže, tak ti (1)…můžu půjčit. Potřebuji (2)…. brýle, (1)…. na dálku, a (1)….. na blízko. V obývacím pokoji jsou (2)…. dveře, ale v hale jsou (6)…. Mám (4)….. letní šaty, (3)….kalhoty a asi (6)…. ponožky.

c) Doplňte do vět číslovky dva, dvě nebo oba, obě v správných tvarech :

Po autohavárii má….. nohy v sádře. Drž volant….. rukama. Seznámil se ve vinárně se… dívkami a pozval…. do svého bytu. byl jsem tam….. dny, a po….. dny pršelo. Má…. děti a… chodí do školy. Hokeisté sehrali… zápasy a v…. zvítězili. Byl u nás s… svými dcerami. Po… letech přišla kríze. Nemůžu se držet, protože mám v….. rukou tašky. Diskuovali jsme podrobně o….. problémech. Musíš se držet… rukama.

d) Dejte správné tvary:

Bez (dva hráči, dva rubly, tři koruny, dva týdny, čtyři poslední stránky, dvacet haléřů, prvních pět závodníků, čtyřicet dvě koruny)

Během (dva dny, dva týdny, dva roky, pět minut, šest hodin)

K (dva velké sloupy, dvě velké budovy, tři tanky, čtyři auta, pět českých turistů, sedm nových studentek)

e) Napište slovy:

12 645, 3 916, 813, 172, 18, 704, 25 811, 360, 59

f) Přeložte do češtiny:

о двадцати девяти студентах, без тридцати одной кроны, к тринадцати тысячам пятидесяти шести килограммам, с восьмьюстами девяносто семью кронами, ради сорока двух рублей, о трёх тысячах тридцати одном мальчике, из пятидесяти двух комнат, у меня нет трёхста двенадцати рублей,

g) Napište slovy:

Rok 1457, 1714, 1998, 1886, 2000, 1639, 1952, 1980, 1512

Viděl jsem 19. chlapa, 20. dívku, 6. psa, 18. pokoj, 40 knihu, 62 auto Nemluv o 35 korunách, 7 obrazech, 1 kamarádce, 9 bodach, 16 počitačích

Образование страдательных причастий

Страдательные причастия прошедшего времени образуются от основы прошедшего времени переходных глаголов совершенного и несовершенного вида при помощи суффиксов — en, — n, — t.

а) — en. При помощи этого суфффикса страдательные причастия образуются от глаголов с основой на согласный и на — l (как правило, происходит чередование согласныхъ: k/c, d/z, t/č, sl/šl, st/št, zd/žď

nést (nesl) — nes-en, vést (vedl) — ved-en, péci (pekl) — peč-en, říci (řekl) — řečen, ukrást (ukradl) — ukraden, osvobodit (osvobodil) — osvobozen.

У некоторых страдательных причастий чередование не наступает. Сравните: zdědit — zděděn, soustředit — soustředěn, koupit — koupen, upravit — upraven, nakreslit — nakreslen. Этот же суффикс употребляется при образовании страдательных причастий от некоторых глаголов с основой на — out: natisknout — natištěn, dosáhnout — dosažen.

б) — n. При помощи этого суффикса страдательные причкастия образуются от глаголов, основа прошедшего времени которых оканчивается на другие гласные (a-,e-): vybrat — vybran, smazat — smazán, vypracovat — vypracovan, psát — psan, vidět — viděn

в) — t. Суффикс — t помогает в образовании страдательных причастий от глаголов на — nout (l) и некоторых двусложных глаголов, основа прошедшего времени которых равна корню на гласный (см. п.2).

1) rozhodnout — rozhodnut, nabídnout — nabídnut, odřítnout — odřiznut, tisknout — tištěn, zatknout — zatčen, zamknout — zamčen, napadnout — napaděn

2) krýt — (po)kryt, (u)mýt — umyt, (vy)pít — vypit, zabít — zabit

У глаголов на — a (dělat) перед суффиксом причастия-n гласный основы-a становится долгим: udělán, pozván, zpracována

У глаголов типа mýt, šít, bít â формах страдательных причастий корневой гласный сокращается: (u)myt, (u)šit, (za)bit

СТРАДАТЕЛЬНЫЙ ЗАЛОГ. ФОРМЫ ПАССИВА.

Trpný rod. Pasivum.

В активных конструкциях (действительный залог) действие глагола направлено от совершающего действие, который определяется им. падежом существительного или заменяющих его слов и выступает в функции грамматического субъекта предложения:

Profesor chválí studenta.

В формах пассива (страдательный залог) носителем глагольного действия выступает объект, который подвергся действию. В пассивных конструкциях производящий действие не находится в центре внимания, и часто вообще бывает невыражен:

Student je chválen.

Страдательный залог может быть выражен:

1. Описательными формами, состоящими из краткого страдательного причастия смыслового глагола и соответствующих форм глагола být: dům je postaven, plán byl připraven, lístky budou vyprodány

2. Конструкцией с возвратной формой глаголов:

domy se stavějí, plán se připravuje, lístky se prodávají,- lístky se budou prodávat zítra.

Формы описательного пассива:

Формы описательного пассива употребляются в современном чешском от глаголов совершенного вида, а возвратно-страдательные конструкции — от глаголов несовершенного вида:

kniha byla napsana — kniha se píše

stroje byly vyrobeny — stroje se vyrábějí

Но описательный пассив возможен и у глаголов несов. вида:

Student je chválen. Zboží je vyráběno na export.

V miunlem roce se vyrobilo 20 000 automobilů.

Věc se rozhodne v nejblížších dnech. Obchody se otvírají v 7 hodin.

В русском языке это неопределённо-личные конструкции со сказуемым в 3 лице мн. числа (работают, говорят):

Dlouho se odpočívalo. — Долго отдыхали.

Cvičení:

1. Образуйте страдательные причастия от глаголов

hrát, vyčistit, posoudit, vrátit, hodit, zamilovat, tvořit, otevřit, pozvat, očekávat, založit, napsat, vychovat, snižovat, uvařit,přinést, budovat, dosáhnout

2. Образуйте страдательный залог при помощи описательного пассива.

Pražskou univerzitu založil Karel IV. r. 1348. Prahu často pokládají za nejkrásněší město v Evropě. Praha se budovala po dlouhá staletí. Naše státa podepsaly smlouvu o přátelství a spolupráci. Tyto knihy ilustrovali známí malíři. Překvapilo mě to. Naši dělníci dosáhli velkých úspěchů. Dopis jsem napsál a odeslal před tádnem. Závodní výbor zhodnotil naše výkony. Účet jsem zapůatil včas. Počasí ohrožuje úrodu. přinutili náš k tomu. Raněné odvezlí do nemocnice. Nový český film promítali skoro ve všech kinech.

3. Образуйте действительный залог:

Vzor: Byli jsme tím velice překvapeni. - To nás velice překvapilo.

V našem hospodářství bylo zosaženo značných úspěchů. Běloruská státní univerzita bylya založena r.1921. Kým jsi byla poozvána na koncert? V naší zemi jsou budovány nové školy, instituty, jsou zakládány nové podniky. Praha byla mnohokrat opěvována českými básníky. Kniha Ivana Skály byla přeložena do mnoha jazyků. Národní divadlo v Praze bylo postaveno za peníze lidu. Praha obdivovana cizinci z celého světa. Praha byla budovana po dlouhá staletí v různých slozích. Praha je dnes rozdělená na dvanáct obvodů. Vltava je překlenuta třinácti mosty.

4. Образуйте безличную возвратную форму пассива

vzor: Musíme o tom rychle rozhodnout. - Musí se o tom rychle rozhodnout.

Nesmíme na to zapomenout. Co budete dělat zítra? Pojedeme v neděli na výlet? Ráno vstáváme v sedm hodin. Co dělají o svátcích? Chodili jste do lesa na houby? Zítra budou tančit všude. Musíme na to dávat pozor. jak přeložite ta slova do ruštiny? To nesmíte dělat. Jak to řekněte? O tom budou dlouho vypravovat. Pořad na hanu vzpomínáme. Nevěděli jsme to. Od zítřka nbudeme jezdit trolebusem.

5. Образуйте безличную форму пассива

V posledních letech lidé hodně cestují. jezdí vlakem nebo autem, stále více talé létají letadlem. Z Minska do Prahy jezdí buď přes Grodno, nebo přes Brest a Varšavu. Letadlem letíme z Minska do Prahy jen 1,5 hodiny. Tím ušetříme spoustu času. V Praze lidé nejčastěji jezdí tramvají.

nejvív uvidíme, když chodíme pěšky.

6. Из словосочетаний образуйте предложения при помощи описательной, возвратной или безличной формы пассива

Vzor: vystavět nový hotel — V Praze byl nedávno vystavěn nový hotel.

hodně stavět — V Minsku se nyní hodně staví.

pokládat za krásné město, postavit několik nových hotelů, jezdit metrem, budovat podzemní dráhu, chodit do kaváren a vináren, vyrábět rízné druhy zboží, pít smíchovské a plzeňské pivo, vydávat knihy v různých jazycích, přestupovat na Václavském náměstí.

7. переведите на чешский язык:

Мне ещё трудно ходить. О нём много говорили. Его ждут долго. По этой дороге ходили в школу. Здесь не курят. Об этом вообще уже не помнят. Мы должны будем ездить на метро. В Праге два столетия строили в стиле барокко. Сегодня нам хорошо спалось. Вчера мы много танцевали. Об этом много дискутировали. На этих заводах хорошо работают. Шли быстро. Работу будем продолжать. Эту книгу можно читать. Прага была основана в 9 веке. Прага расположена по обеим берегам реки Влтавы. Пражане считают Прагу одним из красивейших городов мира. Все восхищались её игрой. В Праге находится один из старейших университетов Европы, основанный Карлом IV. Все заказы выполнены. Эта книга была написана в Испании. Он был выбран президентом.